ECLI:CZ:NS:2001:11.ND.185.2001.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana ve věci žalobce Mgr. Z. K., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky, v řízení o žalobě ze dne 20. 8. 2000, proti rozhodnutí ze dne 12. 6. 2000, sp. zn. 44/13161/27.3.2000, vedeném Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 6 A 76/2000, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti JUDr. B. H., předsedovi senátu Vrchního soudu v Praze takto:
Předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. B. H. n e n í vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 76/2000.
Odůvodnění:
Vrchním soudem v Praze je ve shora označené právní věci vedeno řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky - Správy služeb a zaměstnanosti ze dne 12. 6. 2000, sp. zn. 44/13161/27.3.2000, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce hlavního města Prahy, pobočky pro Prahu 1 ze dne 29. 2. 2000, č. j. ABB-255/2000-01/4.
Ve věci učinil žalobce dne 1. 6. 2001 podání, jehož obsahem je (§41 odst. 2 o. s. ř.) mimo jiné námitka podjatosti, vznesená vůči předsedovi senátu projednávajícího věc JUDr. B. H. Důvody, pro které lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti spatřuje žalobce v následujících skutečnostech. Uvádí, že dne 3. 5. 2001 se dostavil k příslušnému soudu za účelem nahlédnutí do soudního spisu a souvisejícího správního spisu žalovaného. Po nahlédnutí do spisů, když požádal o opisy některých dokumentů ze správního spisu, mu bylo toto odmítnuto nejdříve pracovníky kanceláře a posléze přivolaným předsedou senátu JUDr. H. Ten s žalobcem měl nejdříve krátce pohovořit o právních otázkách projednávané věci, a poté mu klást otázky nijak nesouvisející s předmětem řízení, avšak dotýkající se žalobcovy osoby. Jejich následné zodpovězení žalobcem poté mělo za následek možný vznik negativního postoje předsedy senátu vůči osobě žalobce. Na základě uvedeného žalobce dovozuje důvod pochybovat o nepodjatosti předsedy senátu se zřetelem na poměr k jeho osobě jako účastníku řízení. Dále uvádí, že odepřením účastníku řízení získat kopie písemností, které budou tvořit podklady pro rozhodování soudu došlo k porušení řady nejdůležitějších zásad občanského soudního řízení, které pak obsáhle popisuje. Jelikož k tomuto nesprávnému postupu došlo ze strany předsedy senátu, je dle žalobce dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti se zřetelem na jeho poměr k věci.
S odkazem na výše uvedené skutečnosti žalobce vyslovuje názor, že jsou dány důvody pro vyloučení JUDr. B. H. z projednávání a rozhodnutí věci podle §14 odst. 1 o. s. ř.
Svá tvrzení žalobce doložil přílohami podání, kterými jsou záznam o nahlédnutí do spisu, stvrzující, že dne 3. 5. 2001 žalobce nahlížel od 12,40 do 14,45 hodin do spisu Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 A 76/2000 a úřední záznam sepsaný na žádost žalobce, ve kterém se uvádí, že žalobce požádal při studiu spisu o xerokopii 11 dokladů ze zapůjčeného spisu Ministerstva práce a sociálních věcí, což mu bylo předsedou senátu JUDr. H. odmítnuto s tím, že se nejedná o soudní spis, a že má možnost si činit výpisy.
Předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. B. H. se k žalobcem vznesené námitce podjatosti vyjádřil tak, že žalobce vůbec nezná a není v žádném poměru k věci nebo účastníkům řízení. S žalobcem přišel do styku pouze dne 3. 5. 2001 v souvislosti s požadavkem žalobce na pořízení fotokopií některých dokladů ze správního spisu Ministerstva práce a sociálních věcí, což mu bylo s ohledem na stávající praxi odmítnuto. Žalobce se dále snažil polemizovat s názorem soudu na možnost přerušení řízení v jeho věci, což odmítl a z kanceláře, kde žalobce nahlížel do spisu odešel. Není si vědom toho, že by žalobci kladl nějaké otázky.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený ve smyslu ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal návrh dlužníka a shledal, že zákonné důvody pro vyloučení předsedy senátu vrchního soudu JUDr. B. H. z projednávání a rozhodnutí věci dle námitky podjatosti nejsou dány.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Poměrem soudce k věci je třeba rozumět zejména přímý právní zájem soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případech, kdy je soudce sám účastníkem řízení, nebo když by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než při dokazování při jednání (např. jako svědek).
Poměrem soudce k účastníkům či jejich zástupcům se rozumí především poměr příbuzenský nebo jemu podobný, vztah přátelský či zjevně nepřátelský, vztah ekonomické závislosti apod.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Tyto okolnosti tedy samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce, neboť v postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví.
Pokud jde o žalobcem namítaný vztah předsedy senátu JUDr. H. k projednávané věci, již pro samotné znění výše uvedeného ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. se nelze ztotožnit s žalobcovým názorem, že naznačeným postupem předsedy senátu (odmítnutím žalobcova požadavku na pořízení opisů dokumentů správního spisu) je objektivně dán důvod pro jeho vyloučení. Nezbytná součinnost soudce při zabezpečení práva účastníka řízení nahlížet do soudního spisu a činit si z něho výpisy a opisy podle §44 o. s. ř., a to i ve smyslu odmítnutí případných, dle názoru soudce neoprávněných, požadavků účastníka, je nepochybně postupem soudce v řízení o projednávané věci ve smyslu §14 odst. 4 o. s. ř. a nemůže být proto důvodem pro jeho vyloučení. Nadto lze konstatovat, že není možné spatřovat poměr soudce k věci jen z toho důvodu, že v řízení postupuje nikoliv zcela podle představ účastníků, neboť opak by vedl k neudržitelnému výkladu, kdy v jakémkoliv řízení prováděném či rozhodnutém dle domnění účastníků nespravedlivě či nezákonně by bez dalšího byl dán důvod pochybovat o nepodjatosti zúčastněných soudců a přísedících.
K namítanému poměru předsedy senátu k žalobci lze uvést, že bez ohledu na protichůdná tvrzení týkající se samotného položení či nepoložení otázek, ze kterých následně žalobce dovozuje možný negativní postoj předsedy senátu k jeho osobě, poměr soudce k účastníku řízení nelze ztotožňovat s pouhým názorem soudce na osoby účastníků řízení. Soudce přichází v rámci řízení a nezřídka i mimo něj s účastníky do styku, přičemž si vytváří názor o jejich osobách. Samotný názor soudce (ať již pozitivní či negativní) však ještě neznamená vznik vztahu mezi ním a osobou účastníka. Skutečně relevantní poměr předsedy senátu k žalobci, zejm. přátelský či zjevně nepřátelský, však žalobce nenamítá a ani jinak není zřejmý.
Pochybnost o nepodjatosti JUDr. H. nelze dovodit ani z jeho vyjádření, v němž potvrzuje, že k věci, účastníkům řízení ani jejich zástupcům není v žádném vztahu. O jeho případné podjatosti pak nesvědčí žádná jiná okolnost obsažená ve spise. Nejvyššímu soudu proto nezbylo než rozhodnout jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. září 2001
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch