ECLI:CZ:NS:2001:11.ND.339.2001.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Dipl. Ing. H. G. U., zastoupeným JUDr. J. K., advokátem, proti žalovaným 1) M. U., 2) L. M. U., zastoupené opatrovníkem Okresním úřadem v Sokolově, o popření otcovství, o určení příslušnosti soudu podle §40 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Určuje se, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Sokolově.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 15. 3. 2001 u Okresního soudu v Sokolově žalobu o popření otcovství k nezletilému dítěti - druhé žalované. Z obsahu žaloby a z protokolu o jednání Okresního soudu v Sokolově ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 7 c 50/2001, je zřejmé, že žalobce a druhá žalovaná jsou německými občany, první žalovaná je českou občankou a žádný z účastníků řízení nemá bydliště na území České republiky.
Okresní soud v Sokolově proto věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k určení soudu příslušného k projednání této věci podle §40 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.
Nejvyšší soud předloženou věc přezkoumal a dospěl k následujícím závěrům:
Předtím, než začne soud jednat o věci samé, je povinen zkoumat, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky a zda je dána jeho příslušnost. V daném případě věc patří do pravomoci soudů České republiky. Jelikož mezinárodní smlouvy, kterými jsou vázány jak Česká republika, tak Spolková republika Německo, tyto otázky přímo neřeší, je zde na místě užití příslušných ustanovení zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. Podle §40 tohoto zákona (v části zákona upravující pravomoc českých justičních orgánů ve věcech rodinných) návrh na určení otcovství (zjištění a popření) lze podat u českého obecného soudu navrhovatele, nemá-li odpůrce v České republice obecný soud. Nemá-li ani navrhovatel v České republice obecný soud, ale jeden z rodičů nebo dítě je českým občanem, lze návrh podat u soudu, který určí Nejvyšší soud. Citované ustanovení tedy obsahuje jak vymezení pravomoci soudů České republiky, tak kritéria pro stanovení příslušnosti konkrétního soudu.
V předmětné věci je třeba aplikovat druhou větu shora uvedeného ustanovení, neboť žádný z účastníků řízení nemá bydliště na území České republiky, první žalovaná je však českou občankou.
Z tohoto důvodu Nejvyšší soud určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Sokolově. Při určení příslušnosti soudu přihlížel zejména ke skutečnosti, že tento soud by přicházel v úvahu jako obecný soud žalovaných v případě, že by v návrhu uváděné jejich bydliště v České republice nebylo toliko formálního charakteru, pročež by tak bez dalšího byl soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci, a také k jeho relativně snadnější dosažitelnosti z místa současného pobytu účastníků řízení v porovnání s jinými soudy České republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. prosince 2001
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch