ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.12.2001.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. března 2001 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky R. M. rozsudkem Okresního soudu v Mnichově ze dne 8. července 1999, sp. zn. 853 Ds 246 Js 209060/99, Spolková republika Německo.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Mnichově ze dne 8. července 1999, sp. zn. 853 Ds 246 Js 209060/99, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 8. července 1999, byl R. M. uznán vinným trestnými činy dvou souběžných krádeží ve skupině podle §242, §244 I čís. 2, §25 II, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 26. 1. 1999 okolo 14.00 hodin odcizil, ve vědomém a záměrném spolupůsobení se dvěma blíže neznámými spolupachateli, v metru na trase U 3 mezi stanicemi O. a M. v M. z batohu poškozené M. její peněženku, osobní doklady a cca 100 DM v hotovosti, a to za tím účelem, aby peníze použil pro sebe. Dále dne 31. 3. 1999 odcizil společně se spoluobviněným K., ve vědomém a záměrném spolupůsobení, v metru mezi stanicemi S. T. a M. v M. z tašky svědkyně S. její peněženku, která obsahovala 60 DM v bankovkách, drobné peníze a doklady tak, že spolupachatel Krátký vytáhl peněženku, zatímco M. ho kryl, a to za tím účelem, aby peníze použili pro sebe. Za tyto trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Dne 21. 2. 2001, pod sp. zn. 3236/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny všechny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný činy krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci však nejsou dány podmínky materiální povahy. S přihlédnutím k charakteru a způsobu spáchání obou útoků, jakož i k výši způsobené škody je nelze označit za závažné ve smyslu zákona a ani uložený úhrnný trest odnětí svobody není nijak vysoký. Nejvyšší soud opatřil ve věci také opis z rejstříku trestů odsouzeného, aby ověřil, zda závažnost činu není zvyšována okolností, že by šlo o pachatele, který svou trestnou činností v cizině navazoval na trestnou činnost stejné povahy, páchanou před tím v České republice. Z opisu evidence Rejstříku trestů ČR vyplývá, že na odsouzeného se hledí jako na osobu soudně dosud netrestanou. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že ani osoba pachatele nezvyšuje nebezpečnost posuzovaného činu, a že tedy materiální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona nelze pokládat za splněné.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. března 2001
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík