ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.18.2001.1
sp. zn. 11 Tcu 18/2001
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 26. dubna 2001 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku soudu Slovenské republiky a rozhodl takto:
Podle §384a tr. ř., v trestní věci odsouzeného P. V., se u z n á v á na území České republiky rozsudek Okresního soudu v Liptovském Mikuláši ze dne 4. září 2000, sp. zn. 3 T 22/00, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Žilině ze dne 21. listopadu 2000, sp. zn. 1 To 545/00, Slovenská republika.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Liptovském Mikuláši ze dne 4. září 2000, sp. zn. 3 T 22/00, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Žilině ze dne 21. listopadu 2000, sp. zn. 1 To 545/00, Slovenská republika, byl P. V. uznán vinným pokračujícím trestným činem podílnictví podle §251 odst. 1 písm. a) /v bodech 1, 9, 10/; pokračujícím trestným činem krádeže podle §247 odst. 2 písm. a), odst. 4, spáchaným ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 /v bodech 2 až 8, 11 až 13/; pokračujícím trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1, spáchaným ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 /v bodech 2 až 8, 11 až 13/; trestným činem krádeže podle §247 odst. 2 písm. a), spáchaným ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 /v bodě 14/; trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2, spáchaným ve formě spolupachatelství /v bodě 14/; pokračujícím trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2, spáchaným ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 trestního zákona Slovenské republiky /v bodech 2 a 3/.
Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu dopustil na území Slovenské republiky spolu s dalšími spoluodsouzenými osobami tím, že
1. od spoluodsouzeného M. převzal část věcí odcizených jím v době od 20. 8. 1999 do 21. 8. 1999 z bufetu A. v L. M. na sídlišti P., kde tento způsobil majitelce bufetu E. F. škodu odcizením věcí ve výši 17 684 Sk a poškozením zařízení ve výši 1939 Sk, a to i přesto, že věděl, že věci pochází z trestné činnosti, a tyto použil pro vlastní potřebu,
2. v době od 21. 8. 1999 do 28. 8. 1999 společně se spoluodsouzenými M. a B. násilím vnikli do chaty č. 211 v lokalitě P. H., k. ú. L. J., okres L. M., kde způsobili majiteli chaty P. U. škodu odcizením věcí ve výši 4938 Sk a poškozením zařízení ve výši 1500 Sk,
3. v době od 25. 8. 1999 do 28. 8. 1999 společně se spoluodsouzenými M. a B. násilím vnikli do chaty č. 212 v lokalitě P. H., k. ú. L. J., okres L. M., kde způsobili majiteli chaty Ing. P. Ch. škodu odcizením věcí ve výši 4150 Sk a poškozením zařízení ve výši 933 Sk, dále M. K. škodu odcizením věcí ve výši 9746 Sk,
4. v době od 27. 8. 1999 do 30. 8. 1999 společně se spoluodsouzeným M. násilím vnikli do školní jídelny Základní školy O. na P. ulici v L. M., kde způsobili společnosti VIS, s. r. o., se sídlem v L. M., škodu odcizením věcí ve výši 10 271,62 Sk a Okresnímu úřadu - odboru školství v L. M. škodu poškozením zařízení ve výši 803,50 Sk,
5. v době od 3. 9. 1999 do 4. 9. 1999 společně se spoluodsouzeným M. násilím vnikli do bufetu A. na sídlišti P. v L. M., kde způsobili majitelce bufetu E. F. škodu odcizením věcí ve výši 11 007,50 Sk a poškozením zařízení ve výši 1548 Sk,
6. v době od 15. 9. 1999 do 11. 10. 1999 společně se spoluodsouzeným M. násilím vnikli do rodinného domu na Ulici 1. máje v L. M., kde způsobili PhDr. P. L. škodu odcizením věcí ve výši 33 724 Sk a poškozením zařízení domu ve výši 1040 Sk,
7. v době od 17. 9. 1999 do 18. 9. 1999 společně se spoluodsouzeným M. násilím vnikli do garáže na N. v L. M., kde způsobili J. O. škodu odcizením věcí ve výši 2450 Sk a poškozením garážových dveří ve výši 600 Sk,
následně násilím vnikli do garáže na N. v L. M., kde způsobili P. F. škodu odcizením věcí ve výši 5720 Sk a poškozením dveří ve výši 680 Sk,
následně násilím vnikli do garáže na N. v L. M., kde způsobili P. K. škodu odcizením věcí ve výši 1080 Sk a poškozením dveří ve výši 700 Sk,
následně násilím vnikli do garáže na N. v L. M., kde způsobili V. L. škodu odcizení věcí ve výši 3980 Sk a poškozením dveří ve výši 630 Sk,
následně násilím vnikli do garáže na N. v L. M., kde způsobili majitelce garáže V. Z. škodu odcizením kuchyňského nože ve výši 90 Sk a poškozením dveří ve výši 460 Sk,
s úmyslem odcizit nějaké věci následně násilím vnikli do garáže na N. v L. M., čímž způsobili majiteli garáže L. M. škodu ve výši 600 Sk,
a také násilím vnikli do garáže na N. v L. M., čímž způsobili E. N. škodu poškozením dveří ve výši 2360 Sk, přičemž z uvedených garáží neodcizili nic, neboť tam nic vhodného nenašli,
8. v době od 21. 9. 1999 do 22. 9. 1999 spolu se spoludosouzeným M. násilím vnikli do prodejního stánku unimobuňky v areálu fotbalového hřiště TJ Z. P., okres L. M., kde způsobili Sportovnímu klubu v Z. P. - sdružení občanů škodu odcizením věcí ve výši 13 505 Sk a poškozením zařízení ve výši 140 Sk,
9. od spoluodsouzeného M. převzal část věcí odcizených jím v době od 24. 9. 1999 do 26. 9. 1999 z kuchyně Základní školy O., P. ulice, L. M., kde tento způsobil Okresnímu úřadu - odboru školství L. M. škodu odcizením věcí ve výši 5543,73 Sk a poškozením zařízení jídelny škodu ve výši 592,82 Sk, a to i přesto, že věděl, že věci pocházejí z trestné činnosti, a použil je pro vlastní potřebu,
10. od spoluodsouzeného M. převzal část věcí odcizených jím v době od 1. 10. 1999 do 4. 10. 1999 z kuchyně Základní školy O., P. ulice, L. M., ke tento způsobil Okresnímu úřadu - odboru školství L. M. škodu odcizením věcí ve výši 1552,50 Sk a poškozením zařízení ve výši 755,42 Sk, a to i přesto, že věděl, že věci pocházejí z trestné činnosti, a použil je pro vlastní potřebu,
11. dne 9. 10. 1999 společně se spoluodsouzeným M. násilím vnikli do budovy Sportovního klubu Z. P., okres L. M., kde způsobili Sportovnímu klubu Z. P. škodu odcizením věcí a finanční hotovosti ve výši 24 666,82 Sk a poškozením zařízení ve výši 7916,40 Sk,
12. v době od 16. 10. 1999 do 18. 10. 1999 společně se spoluodsouzeným M. násilím vnikli do prodejního stánku E. na sídlišti P. v L. M., kde způsobili majiteli P. P. škodu odcizením věcí ve výši 4814,40 Sk a poškozením zařízení stánku ve výši 364 Sk,
13. dne 20. 10. 1999 společně se spoluodsouzeným M. násilím vnikli do pohostinství G. v L. T., okres L. M., kde způsobili firmě H R., s. r. o., se sídlem v L. T., škodu odcizením věcí a finanční hotovosti ve výši 13 598,31 Sk a poškozením zařízení ve výši 890 Sk,
14. dne 21. 10. 1999 společně se spoluodsouzeným M. násilím vnikli do bytu na Ž. ulici č. 603/5 v L. M., kde způsobili majitelce bytu E. M. škodu odcizením prstenu ze žlutého kovu ve výši 2880 Sk a poškozením dveří ve výši 1000 Sk.
Za tyto trestné činy byl P. V. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl roku. Byl mu také uložen trest vyhoštění z území Slovenské republiky.
V současné době odsouzený P. V. vykonává trest odnětí svobody v Nápravně výchovném ústavu v H. n. P. ve Slovenské republice s tím, že podle vyjádření dotčených orgánů má být výkon trestu ukončen dne 22. dubna 2002.
Odsouzený projevil žádostí adresovanou Ministerstvu spravedlnosti Slovenské republiky ze dne 9. října 2000, doplněnou podáním ze dne 11. prosince 2000, a následně pak v protokolu sepsaném v nápravně výchovném ústavu dne 29. prosince 2000 zájem o předání k výkonu trestu do České republiky a prohlásil, že s předáním souhlasí.
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky přípisem ze dne 26. ledna 2001, č. 310/01-8106, požádalo v souladu s čl. 31 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech, uveřejněné pod č. 209/1993 Sb., a na základě Úmluvy o předávání odsouzených osob, uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., Ministerstvo spravedlnosti České republiky o převzetí výkonu trestu odnětí svobody v této trestní věci.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 5. dubna 2001 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a tr. ř. rozsudek Slovenské republiky uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že zákonné podmínky pro uznání rozsudku slovenského soudu jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v uvedených mezinárodních smlouvách.
P. V. je podle vyjádření Okresního úřadu v L. ze dne 19. března 2001 občanem České republiky. Jde o odsouzeného, který vyjádřil souhlas s předáním, přičemž je odsouzen za trestné činy, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky (trestné činy porušování domovní svobody podle §238, krádeže podle §247, podílnictví podle §251 a poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. dubna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík