ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.36.2001.1
sp. zn. 11 Tcu 36/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu V. H., a rozhodl v neveřejném zasedání podle §383c tr. ř., čl. 30 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech (uveřejněna pod č. 209/1993 Sb.) a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveř. pod č. 549/1992 Sb.) takto:
Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby V. H., územím České republiky, pro účely trestního stíhání ve Slovenské republice pro trestné činy loupeže podle §9 odst. 2 k §234 odst. 1, vydírání podle §9 odst. 2 k §235 odst. 1, nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. b) a krádeže podle §8 odst. 1 k §247 odst. 1 písm. b) trestního zákona Slovenské republiky, přičemž trestného činu krádeže se měl dopustit tím, že dne 12. 3. 1999 v době okolo 08.30 hod., po předcházející dohodě se spoluobviněným W. násilím vnikli do bytu E. L. na ul. Č. 15 v K., a to tím způsobem, že H. stál ve vchodu do bloku a dával pozor na náhodné svědky a W. za pomoci hydraulického rozpínače roztáhnul zárubeň vchodových dveří v oblasti zámku a vnikl do bytu, přičemž byli přímo na místě zadrženi hlídkou Okresního ředitelství PZ K.; trestných činů loupeže a vydírání se měl dopustit tím, že společně s dalšími spoluobviněnými osobami dne 10. 3. 1999 v době okolo 19.00 hod. v K., na ul. A. 11 před denním barem S. C., pod hrozbou fyzického násilí donutili poškozeného T. L., aby jim vydal svoji koženou bundu, a poškozeného J. V., aby jim vydal svůj mobilní telefon zn. Nokia 8110, s tím, že druhý den mají oba poškození donést v hotovosti 8000 Sk do baru C. na ul. H. v K. Při setkání v tomto baru došlo k navrácení kožené bundy T. L., ale za vrácení mobilního telefonu požadovali od J. V. doplatit 2000 Sk, které jim poškozený vyplatil s tím, že následující den mu mobilní telefon vrátí, k čemuž však nedošlo a obvinění po něm požadovali dalších 1000 Sk, což jim nebylo vyplaceno, a proto ani mobilní telefon poškozenému vrácen nebyl, a trestného činu nedovoleného ozbrojování se měl dopustit tím, že ve svém bytě, v kuchyňské lince v plastovém stojanu bez povolení přechovával 20 kusů nábojů kal. 9 mm, zn. Luger s celoplášťovými střelami, které byly nalezeny dne 12. 3. 1999 při vykonané domovní prohlídce.
Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání o povolení průvozu státního občana Slovenské republiky V. H. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání obviněného V. H. z Belgického království do Slovenské republiky k trestnímu stíhání pro trestné činy uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Na obviněného V. H. byl vydán Okresním soudem Košice I dne 2. 1. 2001 pod sp. zn. 8 Ntv 167/00 zatýkací rozkaz.
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky z hlediska splnění právních podmínek citovaných mezinárodních smluv. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k trestnímu stíhání pro trestné činy, které z hlediska právních řádů Slovenské republiky i České republiky splňují podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky. Trestní stíhání není promlčeno podle právního řádu Slovenské republiky, ani podle právního řádu České republiky. Osoba, o jejíž vydání jde, není občanem České republiky.
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu obviněného V. H. za účelem trestního stíhání ve Slovenské republice, Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný
V Brně dne 30. května 2001
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík