ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.37.2001.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. června 2001 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení občana České republiky M. N. rozsudkem Okresního soudu v Bautzenu ze dne 7. 1. 1999, sp. zn. 10 Ds 250 Js 14953/98, Spolková republika Německo, a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 1, 2 cizineckého zákona, §25 odst. 2, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, zabavení věci - mobilního telefonu tov. zn. Alcatel č. ......... s akumulátorem a kartou č. ................, propadnutí částky 75,40 DM a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu jednoho roku.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bautzenu ze dne 7. 1. 1999, sp. zn. 10 Ds 250 Js 14953/98, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 15. 1. 1999, byl M. N. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 1, 2 cizineckého zákona, §25 odst. 2, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 25. 10. 1998 převzal transportér tov. zn. Fiat Ducato, poskytnutý převaděčskou organizací, přičemž měl podle předchozí domluvy převzít v česko-německé pohraniční oblasti na území SRN osoby, ilegálně převedené přes „zelenou hranici“, a převézt je dále do vnitrozemí. V noci na 26. 10. 1998 vstoupil přes hraniční přechod Varnsdorf do SRN a jel ve směru na Berlín, při tankování odcizil z odstaveného osobního automobilu a přišrouboval ji na svůj transportér. Na telefonický pokyn další osoby jel do obce W. a nechal nastoupit celkem 23 jugoslávských státních příslušníků z Kosova, o nichž věděl, že nedisponovali potřebnými doklady pro vstup a pobyt na území SRN. Při následující jízdě do Lipska byl mezi obcemi N.-D. a W. transportér zastaven a odsouzený zadržen příslušníky Spolkové pohraniční stráže. Pro případ úspěšného převozu osob bylo odsouzenému přislíbeno odpuštění dluhů ve výši nejméně 4000 Kč. Za tento trestný čin byl M. N. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, zabavení věci - mobilního telefonu tov. zn. Alcatel č. ................... s akumulátorem a kartou č. ...................., propadnutí částky 75,40 DM a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu jednoho roku.
Dne 28. 5. 2001 pod sp. zn. 2812/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. N. napomáhal za slíbený finanční prospěch v organizované ilegální přepravě značného počtu cizinců (23 osob) přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o rozmáhající se společensky nebezpečnou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Byl mu také uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu, jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. června 2001
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch