ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.58.2001.1
sp. zn. 11 Tcu 58/2001
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 22. října 2001 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku soudu Slovenské republiky a rozhodl takto:
Podle §384a tr. ř., v trestní věci odsouzeného J. V., se u z n á v á na území České republiky rozsudek Krajského soudu v Trnavě ze dne 9. listopadu 2000, sp. zn. 2 T 15/00, Slovenská republika, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 20. března 2001, sp. zn. 2 To 3/2001.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Trnavě ze dne 9. listopadu 2000, sp. zn. 2 T 15/00, Slovenská republika, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 20. března 2001, sp. zn. 2 To 3/2001, byl J. V. uznán vinným trestnými činy porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §124 odst. 1 a zkrácení daně a pojistného podle §148 odst. 1, 5 trestního zákona Slovenské republiky. Za tyto trestné činy mu byl uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání pěti let. Stalo se tak na základě zjištění, že odsouzený dne 22. března 2000 okolo 18.45 hod. na hraničním přechodu B. –L., Stará cesta, přes který chtěl vycestovat ze Slovenské republiky do České republiky, deklaroval jako náklad nákladního motorového vozidla zn. Avia 31 TL, jež řídil, spirálové pružiny, přičemž při kontrole bylo zjištěno, že se na úložné ploše ve skutečnosti nacházelo nejméně 15 642 kartónů neokolkovaných a ukrajinskými kolky opatřených cigaret značek Peter Stuyvesant, West, West light, Lucky Strike, HB, LM, LM light, Camel, Kim, Red and White, Astor, Paramont a Memphis v celkové hodnotě nejméně 6 642 557,40 Sk, přičemž způsob nabytí uvedených tabákových výrobků nemohl prokázat daňovým dokladem, čímž zkrátil spotřební daň z tabáku a tabákových výrobků v částce 2 815 560 Sk.
V současné době odsouzený J. V. vykonává trest odnětí svobody v Nápravněvýchovném ústavu v H. pod P. ve Slovenské republice, s tím, že podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky je předpokládané ukončení výkonu trestu stanovené na 22. března 2005.
Odsouzený projevil nejprve v žádosti o přeřazení podané v místě výkonu trestu odnětí svobody zájem o předání k výkonu trestu do České republiky a následně v prohlášení ze dne 20. července 2001 uvedl, že po poučení o právních důsledcích předání k výkonu trestu odnětí svobody do České republiky s tímto souhlasí.
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky přípisem ze dne 23. srpna 2001, č. 16105/2000-8104 požádalo podle čl. 31 Smlouvy mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech uveřejněné pod č. 209/1993 Sb., s odvoláním se na Úmluvu o předávání odsouzených osob uveřejněnou pod č. 553/1992 Sb., Ministerstvo spravedlnosti České republiky o sdělení, zda Česká republika převezme výkon trestu odnětí svobody v této trestní věci.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 24. září 2001 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a tr. ř. a shora uvedených mezinárodních smluv rozsudky slovenských soudů uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že právní podmínky pro uznání předmětných rozsudků jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v uvedených mezinárodních smlouvách.
Odsouzený J. V. je podle osvědčení o státním občanství České republiky, vydaného Okresním úřadem v Břeclavi dne 12. září 2001, občanem České republiky, který vyjádřil v prohlášení ze dne 20. července 2001 souhlas s předáním k výkonu trestu na území České republiky, přičemž skutek, pro který byl odsouzen, vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 tr. zák. - srov. rozh. č. 26/2001 Sb. rozh. tr.) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2001
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík