ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.7.2001.1
sp. zn. 11 Tcu 7/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. února 2001 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky M. N. a E. S. rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu ze dne 29. 3. 2000, sp. zn. 61d Vr 12/00 Hv 2/00, Rakouská republika, a to pro dokonaný trestný čin závažné krádeže vloupáním a pokus trestného činu závažné krádeže vloupáním za účelem výdělku podle §127, §128 odst. 2, §129 bodu 1, §130 4. případ a §15 trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců u obou odsouzených.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu ze dne 29. 3. 2000, sp. zn. 61d Vr 12/00 Hv 2/00, Rakouská republika, byli M. N. a E. S. uznáni vinnými ze spáchání dokonaného trestného činu závažné krádeže vloupáním a pokusu trestného činu závažné krádeže vloupáním za účelem výdělku podle §127, §128 odst. 2, §129 bodu 1, §130 4. případ a §15 trestního zákoníku Rakouské republiky, kterých se dopustili tím, že v noci z 29. na 30. 11. 1999 ve městě T. odcizili firmě B. osobní automobily VW Polo 6 Ns v ceně cca 130 000 ATS a VW Golf Diesel v ceně cca 259 000 ATS tím, že odstřihli nůžkami na plech trezorové zámky a po vypáčení použili originální klíčky od vozů k otevření a nastartování automobilů. Téže noci odcizili poškozenému K. tabulky státní poznávací znaky a poškozené W. tabulky státní poznávací značky, které odmontovali z aut. Dále se pokusili v noci z 29. na 30. 11. 1999 ve městě T. odcizit níže uvedené osobní automobily tím, že odstřihli nůžkami na plech trezorové zámky a po vypáčení použili originální klíčky od vozů k otevření aut, a to firmě B. osobní automobily VW Golf TDI v ceně cca 180 000 ATS a Ford Mondeo TD v ceně cca 200 000 ATS a firmě P. osobní automobil Citroen XM 2,5 TD v ceně cca 200 000 ATS a stejným způsobem se dne 3. 1. 2000 pokusili odcizit ve městě S. firmě S. osobní automobily Citroen BX v ceně cca 72 000 ATS a Opel Astra v ceně cca 82 000 ATS. Za tyto trestné činy byli M. N. a E. S. odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců.
Dne 24. 1. 2001, pod sp. zn. 2873/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že M. N. a E. S. jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 a pokus trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 k §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzení se opakovaně dopustili závažné úmyslné trestné činnosti s vysokým stupněm společenské nebezpečnosti dané také vysokou škodou. Za to jim byl uložen výrazný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2001
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch