ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.1187.2001.1
sp. zn. 20 Cdo 1187/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky - Ministerstva dopravy a spojů, Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast, Ostrava, Mariánské Hory, Kukučínova 8, proti povinnému L. M., pro 65. 000.- Kč, srážkami z důchodu povinného, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 46 E 1601/2000, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. března 2001, č. j. 13 Co 369/2001-14, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 3. 2001, č. j 13 Co 369/2001-14, potvrdil usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 12. 2000, č. j. 46 E 1601/2000-5, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí srážkami z důchodu povinného k vymožení částky 65. 000.- Kč.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný - posuzováno podle obsahu podání - dovoláním, podaným k poštovní přepravě dne 24. 6. 2001, jímž se domáhal „přezkoumání veškerých důkazů\".
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, je Nejvyšší soud (ve shodě s posledně citovaným ustanovením) povinen projednat a rozhodnout i dovolání v této věci podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen „o. s. ř.\").
Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, pokud sám nemá právnické vzdělání. Toto ustanovení zakotvuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání rozhodnout.
Usnesením ze dne 5. 6. 20001, č. j. 46 E 1601/2000-20, uložil soud prvního stupně povinnému, aby si ve lhůtě tří dnů zvolil pro zastupování v dovolacím řízení advokáta a tuto skutečnost doložil předložením plné moci; současně jej poučil o povinném právním zastoupení dovolatele, jakož i o tom, že nebude-li uvedený nedostatek odstraněn, bude řízení zastaveno. Přestože toto usnesení bylo povinnému doručeno do vlastních rukou dne 11. 6. 2001, dosud této výzvě nevyhověl.
Jak vyplývá z výše uvedeného, nebyl nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. přes výzvu odstraněn. Nejvyšší soud proto podle §243c a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání povinného zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že oprávněné v tomto stadiu řízení nevznikly náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo vůči dovolateli, nesoucímu procesní zavinění na tom, že řízení muselo být zastaveno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. září 2001
Doc. JUDr. Věra K o r e c k á, CSc., v.r.
předsedkyně senátu