ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.1188.2000.1
sp. zn. 20 Cdo 1188/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné N. V., proti povinným 1) E. U., a 2) J. U., o odkladu provedení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. E 2535/98, o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. října 1999, č.j. 12 Co 560/99-45, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. června 1999, č.j. E 2535/98-39, tak, že návrh povinných na odklad provedení výkonu rozhodnutí (nařízeného usnesením téhož soudu ze dne 24. září 1998, č.j. E 2535/98-4) vyklizením specifikovaného bytu zamítl.
Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že neprodlený výkon rozhodnutí by sice měl pro nezletilé děti povinných zvláště nepříznivé následky, ovšem tento stav není jen přechodným (povinní nemají jinou možnost bydlení); navíc by odkladem výkonu rozhodnutí byla vážně poškozena oprávněná, která s rodinou žije v nevyhovujících podmínkách. Na rozdíl od soudu prvního stupně pak uzavřel, že řízení o přivolení k výpovědi z nájmu předmětného bytu, vedené proti oprávněné u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 6 C 373/96, nemá na postavení povinných vliv, tj. nemůže ovlivnit exekučním titulem stanovenou povinnost jej vyklidit, a to ani tehdy, kdyby žalobě proti oprávněné nalézací soud vyhověl. Výsledkem uvedených úvah je závěr, podle něhož předpoklady pro odklad provedení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu ve smyslu §266 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.\"), splněny nejsou.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadli povinní (zastoupeni advokátkou) včasným dovoláním, namítajíce nesprávné právní posouzení věci (existenci dovolacího důvodu podle §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř.). Akcentem na nepříznivé postavení, do něhož by se realizací vyklizení bytu dostali spolu s nezletilými dětmi, zdůvodňují oprávněnost návrhu na odklad výkonu rozhodnutí podle ustanovení §266 odst. 1 o.s.ř. Skutečnost, že proti oprávněné je vedeno řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, který mají vyklidit, je podle dovolatelů z pohledu ustanovení §266 odst. 2 o.s.ř. významná, neboť - v případě neúspěšnosti oprávněné v tomto řízení - by byl výkon rozhodnutí zastaven.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000 (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Dovolání je ve smyslu §236 odst. 1 o.s.ř. přípustné (§238a odst. 1 písm. a/ o.s.ř.); důvodné však není.
Z úřední povinnosti posuzuje dovolací soud pouze vady vyjmenované v §237 odst. 1 o.s.ř. a - je-li dovolání přípustné - jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.); jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem (v projednávaném případě důvodem uvedeným v §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že rozhodnutí založil na nesprávném právním posouzení věci), včetně toho, jak jej dovolatelé obsahově vymezili (§242 odst. 3 o.s.ř.). Jelikož uvedené vady nebyly dovoláním vytýkány a z obsahu spisu se nepodávají, je úkolem dovolacího soudu přezkoumat závěr odvolacího soudu, že - na podkladě skutkových zjištění, jejichž správnost nebyla dovoláním zpochybněna - nejsou splněny podmínky, které pro odložení provedení výkonu rozhodnutí stanoví §266 odst. 1 a 2 o.s.ř.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo sice právní normu správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §266 o.s.ř. může předseda senátu odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen (odstavec 1/). I bez návrhu povinného může předseda senátu odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude ve smyslu §268 o.s.ř. zastaven (odstavec 2/).
Podle dovolateli nezpochybněného zjištění, z nichž soudy obou stupňů vycházely, neprodlený výkon rozhodnutí vyklizením bytu bude mít pro nezletilé děti povinných zvlášť nepříznivé následky související s jejich zdravotním stavem, ovšem postavení, v němž se povinní ocitli, není přechodným, neboť možnost uspokojovat potřeby bydlení jinde než ve vyklizovaném bytě nemají. Současně - v rámci srovnání újmy vznikající výkonem rozhodnutí povinným (a jejich nezletilým dětem) s újmou, jež by vznikla odkladem provedení výkonu oprávněné - bylo zjištěno, že s ohledem na to, v jakých podmínkách rodina oprávněné žije, by odklad provedení výkonu rozhodnutí znamenal pro oprávněnou vážné poškození.
Se zřetelem k uvedenému lze uzavřít, že pro odklad provedení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu nebyly splněny dva předpoklady ustanovením §266 odst. 1 o.s.ř. vyžadované, a to znak přechodnosti postavení hrozícího - v případě neprodleného výkonu - zvlášť nepříznivými následky pro povinné nebo pro příslušníky jejich rodiny a okolnost, že odklad provedení výkonu rozhodnutí oprávněnou vážně nepoškodí.
Správný je i závěr odvolacího soudu, že rozhodnutí o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, dané oprávněné (nájemkyni) pronajímatelem, s otázkou, zda lze ve smyslu §266 odst. 2 o.s.ř. očekávat zastavení výkonu rozhodnutí, nesouvisí. S ohledem na argumentaci dovolatelů přicházejí v úvahu důvody zastavení výkonu rozhodnutí podle §268 odst. 1 písm. b/ (rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným) a písm. g/ věty před středníkem o.s.ř. (po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané).
Skončením nájemního poměru oprávněné a uplynutím lhůty k vyklizení bytu, počítané od konce výpovědní lhůty nebo od zajištění bytové náhrady (srov. §711 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.\"), se neruší titul pro výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinnými (rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. března 1997, sp. zn. 51 Co 366/96) a ani nelze říci, že uvedené rozhodnutí pozbývá účinnosti (§268 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.). Zánik nájemního práva k bytu znamená, že byt zůstává právně volný a vlastník může přímo vykonávat oprávnění daná ustanovením §123 obč. zák., aniž by byl omezen právem nájmu zřízeným ve prospěch nájemce. Z toho plyne, že exekučním titulem přiznané právo na vyklizení bytu povinnými se soustřeďuje v osobě vlastníka nemovitosti (bytu), který se bez dalšího stává v řízení o výkon rozhodnutí oprávněným a jako takový v jeho provádění pokračuje; neplatí tedy, že právo, o které v řízení o výkon rozhodnutí jde, ve smyslu §268 odst. 1 písm. g/ o.s.ř. zaniká. Povinnost povinných vyklidit byt založená zmíněným rozhodnutím městského soudu není závislá na existenci práva nájmu oprávněné; prosadí se nejen ve vztahu k případným nástupcům nájemce (srov. např. §706 odst. 1 obč. zák.), ale i v poměru k vlastníku nemovitosti (pronajímateli).
Rozhodnutí odvolacího soudu je tudíž správné a dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř. neobstojí; Nejvyšší soud proto - bez nařízení jednání (§243a odst. 1 o.s.ř.) - dovolání jako neopodstatněné zamítl (§243b odst. 1, 5 o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. Povinní, kteří nebyli úspěšní, právo na náhradu svých nákladů nemají a oprávněné žádné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. května 2001
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu