ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.2814.99.1
sp. zn. 20 Cdo 2814/99
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci oprávněné O., a.s., proti povinnému I. P., výkonu rozhodnutí vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Karviné, pod sp. zn. 46 E 189/99, o „odvolání“ povinného „proti usnesení Okresního soudu Karviná ze dne 29.6.1998, č.j. 41 C 143/98 - 6“, takto:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí vyklizením ve výroku označeného bytu.
Podáním, označeným jako „odvolání“ směřující „proti usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 29.6.1998, č.j. 41 C 143/98 - 6“ povinný napadl - podle jeho obsahu - výše uvedené usnesení odvolacího soudu v řízení o výkon rozhodnutí, a Nejvyššímu soudu navrhl, aby je přezkoumal. Poukázal na to, že nemá jinou možnost bydlení, a dluh na nájemném je připraven splácet.
Soud prvního stupně povinného vyzval, aby ve lhůtě 20 dnů uvedl, zda jeho podání má být považováno za dovolání; pro takovou eventualitu jej poučil o povinném zastoupení v dovolacím řízení a vyzval, aby ve stanovené lhůtě předložil soudu plnou moc zvoleného advokáta spolu s řádným (advokátem podepsaným) dovoláním. Povinného též upozornil, že nevyhoví-li tomuto požadavku, bude řízení zastaveno.
Na toto usnesení, doručené dne 22.10.1999, povinný nereagoval.
Ve smyslu části dvanácté, hlavy první, bodu 15. a 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, odvolání a dovolání proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001 - dále jen „o.s.ř.“).
Odvolání je podle §201 o.s.ř. opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout (a tím se domoci přezkumu) rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské (vrchní soudy o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně, o což v dané věci nešlo).
Oproti tomu (pravomocné) rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li zákonem připuštěno, dovoláním (§236 odst. 1 o.s.ř.), a soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je soud Nejvyšší (§10a o.s.ř.).
Jelikož tedy opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání, občanský soudní řád - k projednání (naopak) odvolání proti takovému rozhodnutí - neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že žalobce „odvolání“ přesto podal, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominul. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém „odvolání“, které touto vadou trpí, nelze než podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit.
Jestliže není upravena - k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu - funkční příslušnost, zůstává logicky otevřenou otázka, který soud je o zastavení „odvolacího“ řízení povolán rozhodnout. Nejvyššímu soudu svědčí okolnost, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, a současně, že je právě tím soudním orgánem, který je k rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů příslušný; ostatně účastník se výslovně na tento soud svým podáním obrátil.
I v případě, že by podání povinného bylo možno pokládat za dovolání (srov. §41 odst. 2 o.s.ř.), nemůže být výsledek řízení jiný.
Podle §241 odst. 1, 2 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď on sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něho jedná, a jím musí být dovolání i sepsáno. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Nedostatek nuceného zastoupení dovolatele ve smyslu citovaného ustanovení je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení, a který je svou povahou odstranitelný. Podle §243c, §104 odst. 2 o.s.ř. učiní soud k jeho odstranění vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, řízení zastaví.
Jestliže splnění podmínky řízení podle §241 odst. 1, 2 o.s.ř. dovolatel - navzdory takovému opatření - ani dodatečně nedoloží, nezbývá než řízení (o dovolání) zastavit rovněž.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první, o.s.ř.; oprávněné, která by ve smyslu těchto ustanovení měla právo na jejich náhradu, však v daném stadiu řízení prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. září 2001
JUDr. Vladimír K u r k a, v. r.
předseda senátu