Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.04.2001, sp. zn. 20 Cdo 807/99 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.807.99.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.807.99.1
sp. zn. 20 Cdo 807/99 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Městského bytového podniku, státního podniku, se sídlem v M. B., proti žalovaným 1/ Ing. J. T. a 2/ I. E., za účastí vedlejších účastníků na straně žalobce a/ J. B., b/ M. K., c/ Z. K. a d/ F. K., o určení práva hospodaření, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 13 C 1155/98, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7.8.1998, č.j. 30 Co 411/98 - 32, takto: Usnesení Krajského soud v Praze ze dne 7.8.1998, č.j. 30 Co 411/98 - 32, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Odvolací soud zastavil řízení o odvolání žalovaných, neboť dospěl k závěru, že odvolání trpí vadami, pro které nelze v řízení pokračovat. Žalovaní (zastoupeni advokátem) ve včasném dovolání mimo jiné namítli, že právní názor odvolacího soudu nelze považovat za správný, jelikož je formalistický, a odvolací soud mohl rozhodnout na základě těch skutečností, které mu byly známy ze spisu. Dle mínění dovolatelů z předchozích jednání a přednesů mělo být soudu zřejmé, o co v odvolání jde. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001 - dále jeno.s.ř.\"). Dovolání je přípustné, neboť bylo podáno proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolací řízení zastaveno (§238a odst.1 písm. f/ o.s.ř.). Výtky, obsažené v dovolání, jsou obsahově podřaditelné dovolacímu důvodu ve smyslu ustanovení §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř., kterým lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací soud posuzuje z úřední povinnosti vady řízení vyjmenované v §237 o.s.ř. a jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly namítány v dovolání (§242 odst. 3 o.s.ř.); jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak byl dovolatelem obsahově vymezen. Předmětem dovolacího přezkumu je tedy posouzení správnosti závěru odvolacího soudu, že odvolání žalovaných nebylo projednatelné. Nejvyšší soud v rozhodnutí uveřejněném pod č. 36/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v rozhodnutích dalších, konstantně uvádí, že je-li z odvolání zřejmé, které rozhodnutí a v jakém rozsahu napadá, nebrání neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně (příp. i čeho se odvolatel domáhá), dalšímu pokračování odvolacího řízení; odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkumu, aniž je vázán důvody odvolání a odvolacími návrhy účastníků (§212 odst. l, 3 a 4 o.s.ř.). Maří-li odvolatel řádný průběh odvolacího řízení tím, že odvolání nedoplní o argumenty, jimiž zpochybňuje správnost napadeného rozhodnutí, a tyto uplatní až u odvolacího jednání, lze takovýto postup, má-li za následek zvýšení nákladů ostatních účastníků, postihnout toliko rozhodnutím ve smyslu §147 odst.1 o.s.ř. Žalovaní v odvolání identifikovali napadené rozhodnutí číslem jednacím a uvedením dne jeho vydání, označením účastníků, jakož i věci, o niž šlo, a z jeho obsahu je zjevné, že nenapadli toliko výrok o nákladech řízení (odvolání směřuje „do všech výroků\"). Odvolání tedy projednatelné bylo a jestliže odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru odlišném (že absence odůvodnění odvolání je naopak „takové povahy, že v odvolacím řízení nelze pokračovat\"), je toto posouzení nesprávné a dovolací důvod dle §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř. byl uplatněn právem. Další námitky, jež žalovaní v dovolání uplatnili, jsou pro posouzení věci nerozhodné. Jelikož na tomto nesprávném právním posouzení dovoláním napadené usnesení spočívá, je i ono nesprávné, a Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 1 o.s.ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2 o.s.ř.). O náhradě nákladů včetně řízení dovolacího rozhodne soud v novém rozhodnutí ve věci (§243d odst. 1 věta třetí o.s.ř.). Za součást dovolacích nákladů žalovaných přitom Nejvyšší soud nepokládal zaplacený soudní poplatek z dovolání (č.l. 47), protože usnesení, proti němuž dovolání žalovaných směřovalo, je rozhodnutím jen procesní povahy, z něhož se soudní poplatek z dovolání neplatí (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4.7.1996, Cpjn 68/95 a Opjn 1/95, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49/1996, písm. d/). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 26. dubna 2001 JUDr. Vladimír K u r k a, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/26/2001
Spisová značka:20 Cdo 807/99
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.807.99.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18