ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.1633.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 1633/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Okresního soudu v Klatovech proti povinné A. Č., pro 1.489,50 Kč srážkami z důchodu, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 72 E 8/2000, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. dubna 2000, č.j. 18 Co 296/2000-15, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
K návrhu oprávněné Okresní soud Plzeň – město usnesením ze dne 7.1.2000, č.j. 72 E 8/2000-2, nařídil podle „vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 27.5.1993, č.j. 6 C 3/89 ze dne 27.1.1995, č.j. 14 Co 390/93\" k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 1.489,50 Kč výkon rozhodnutí srážkami z důchodu, jenž je povinné vyplácen Českou správou sociálního zabezpečení Praha.
K odvolání povinné Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 21.4.2000, č.j. 18 Co 296/2000-15, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že v dané věci jsou splněny všechny zákonné předpoklady k nařízení výkonu rozhodnutí.
Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31.12.2000 – dále jen o.s.ř. (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že v posuzované právní věci brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu §21 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1, věty první a z ustanovení §241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel – pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná – musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty – srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zástupce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podala povinná dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byla zastoupena advokátem, a nebylo ani prokázáno, že by měla právnické vzdělání.
Okresní soud Plzeň - město proto usnesením ze dne 9.6.2000, č.j. 72 E 8/2000-21, povinnou poučil, že v dovolacím řízení musí být zastoupena advokátem, kterým musí být sepsáno i dovolání, a vyzval ji, aby si ve lhůtě 15-ti dnů od doručení označeného usnesení takového zástupce zvolila a tuto skutečnost soudu doložila předložením plné moci. V téže lhůtě jí uložil předložit soudu advokátem sepsané dovolání. Dovolatelce se dostalo rovněž poučení, že soud řízení o dovolání zastaví, nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno. Usnesení bylo povinné doručeno dne 15.6.2000.
Na uvedenou výzvu soudu reagovala povinná sdělením, že si pro dovolací řízení zástupcem advokáta nezvolí, jelikož podle Listiny základních práv a svobod se může svobodně rozhodnout, zda se nechá zastupovat advokátem či nikoli a ze zákona jí taková povinnost nevyplývá.
Dovolatelka tedy přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1, věty první a §241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. neodstranila; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání povinné – aniž by se jím mohl dále zabývat – podle ustanovení §243c a §104 odst. 2, věty třetí o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §254 odst. 1, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť povinná s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů řízení nemá právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 23. dubna 2001
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu