ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.192.2001.1
sp. zn. 21 Cdo 192/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce MUDr. F. R. proti žalované Nemocnici D., o určení, že pracovní poměr skončil z důvodů uvedených v ustanovení §21 zákona č. 87/1991 Sb., vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp.zn. 15 C 1785/97, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. září 2000, č.j. 11 Co 610/2000-34, takto:
Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
Odůvodnění:
Okresní soud v Děčíně usnesením ze dne 12.6.2000, č.j. 15 C 1785/97-25, žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a jeho žádost na ustanovení zástupce advokáta zamítl. Vycházeje z toho, že žalobce je sice v posuzované věci osvobozen od soudních poplatků ze zákona, že však obligatorní podmínkou pro ustanovení zástupce účastníkovi podle ustanovení §30 o.s.ř. je skutečnost, aby u takového účastníka byly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o.s.ř., dovodil, že žalobce se nenachází v tíživé sociální a majetkové situaci, že sama skutečnost, že je invalidním důchodcem, nemůže vést k závěru, že jsou osvědčeny podmínky pro postup podle ustanovení §138 odst. 1 o.s.ř. a že mimosmluvní odměna advokáta v této věci, která činí dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 500,- Kč za jeden úkon právní služby a 75,- Kč „za režijní paušál“, je přiměřená jeho poměrům. Dospěl proto k závěru, že žalobci nelze přiznat osvobození od soudních poplatků a v důsledku toho „nelze pozitivně rozhodnout o jeho žádosti stran ustanovení advokáta“.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 26.9.2000, č.j. 11 Co 610/2000-34, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Souhlasil s úvahami soudu prvního stupně, který posuzoval podmínky pro přiznání či nepřiznání osvobození od soudních poplatků podle ustanovení §138 odst. 1 o.s.ř. v souvislosti se žádostí žalobce o ustanovení zástupce (své rozhodnutí tak nevztahoval jen k zaplacení soudního poplatku z návrhu, ale vycházel z možnosti osvobození pro případné další úkony). Protože však žalobce v odvolání uvedl, že již nežádá ustanovení zástupce, postrádá podle odvolacího soudu jeho žádost o osvobození od soudních poplatků opodstatnění, neboť žalobce je od soudních poplatků osvobozen podle ustanovení §11 odst. 2 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce podáním ze dne 6.12.2000 dovolání. Podáním ze dne 22.1.2001, doručeným soudu prvního stupně dne 24.1.2001, sdělil soudu, že toto dovolání bere zpět. Dalším podáním ze dne 26.2.2001, doručeným soudu prvního stupně dne 28.2.2001 (a dovolacímu soudu dne 1.3.2001), dovolatel soudu sdělil, že „podmínkou zpětvzetí dovolání ze dne 6.12.2000 je projednání nové žádosti ze dne 22.1.2001 o určení právního zástupce“.
K podání dovolatele ze dne 26.2.2001, které učinil až poté, co vzal dovolání zpět, a v němž podmiňuje zpětvzetí dovolání rozhodnutím o jeho nové žádosti o ustanovení zástupce ve smyslu ustanovení §30 o.s.ř., dovolací soud nepřihlížel. České procesní právo nezná podmíněný procesní úkon (občanský soudní řád takovou právní úpravu neobsahuje), a proto takový úkon nemůže mít ani žádné procesní účinky. Podání žalobce ze dne 22.1.2001 (zpětvzetí dovolání) je proto třeba posoudit tak, jakoby zde již dalšího úkonu (ze dne 26.2.2001), který by původní úkon nějak měnil (podmiňoval), nebylo.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §243b odst. 4 věty druhé o.s.ř. (ve znění účinném do 31.12.2000 - srov. bod 17. Části dvanácté, Hlavy I zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dovolací řízení zastavil.
Pro úplnost je třeba dodat, že dovolacímu soudu nepřísluší rozhodovat o žádosti účastníka o ustanovení zástupce podle ustanovení §30 o.s.ř., případně o žádosti o osvobození od soudních poplatků podle ustanovení §138 o.s.ř., jak požaduje dovolatel v dovolání a následně i v podání ze dne 26.2.2001. Soudem funkčně příslušným k rozhodnutí o takové „nové“ žádosti žalobce je podle ustanovení §9 odst. 1 o.s.ř. okresní soud, v daném případě Okresní soud v Děčíně.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. prosince 2001
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu