ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.2225.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 2225/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení v Rokycanech, Masarykovo nám. č. 215/I, proti povinnému J. H., pro 3.178,- Kč prodejem movitých věcí povinného, vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp.zn. E 354/98, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. dubna 1999, č. j. 13 Co 731/98-12, takto:
Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Oprávněná se návrhem ze dne 5.5.1998 domáhala, aby byl nařízen podle "platebního výměru OSSZ v Rokycanech ze dne 29.10.1997 č. 13/OSVČ/97" k uspokojení její pohledávky ve výši 3.178,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného "nacházejících se v čp. 376, ul. N. a č.p. 1/274 B.".
Okresní soud v Rokycanech usnesením ze dne 15.5.1998, č.j. E 354/98-4, nařídil podle "platebního výměru ze dne 29.10.1997 č. 13/OSVČ/97" k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 3.178,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
K odvolání povinného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 15.4.1999, č. j. 13 Co 731/98-12, usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil; zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že Okresní správa sociálního zabezpečení v Rokycanech je orgánem, který nemá způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu §19 o.s.ř. (nedostatek procesní způsobilosti považoval za neodstranitelný nedostatek podmínky řízení). Vycházel přitom z toho, že okresní správa sociálního zabezpečení je ze zákona oprávněna vydat platební výměr týkající se penále a je také oprávněna ve správním řízení takové rozhodnutí, je-li vykonatelné, vykonat. Jde-li však o občanskoprávní řízení, tedy řízení před soudem, může v něm vystupovat pouze ten, kdo má procesní způsobilost. Tuto procesní způsobilost zákon č. 582/1991 Sb., v platném znění, v §5 odst. 2 přiznává pouze České správě sociálního zabezpečení, o níž uvádí, že je právnickou osobou. Obdobné postavení však nemají okresní správy sociálního zabezpečení, neboť jim zákon postavení právnických osob, tj. samostatných subjektů nadaných způsobilostí mít práva a povinnosti, nepřiznává.
V dovolání proti usnesení odvolacího soudu oprávněná namítá, že odvolací soud pochybil, když se zaměřil pouze na skutečnost, že okresní správa sociálního zabezpečení není právnickou osobou, a nezkoumal, zda způsobilost být nositelem práv a povinností v řízení před soudem jí není přiznána zákonem (podle ustanovení §19 věty za středníkem o.s.ř.). Dovolatelka je přesvědčena, že Okresní správa sociálního zabezpečení v Rokycanech, která titul vydala, je ve smyslu ustanovení §104h odst. 2 a §108 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, vymáhajícím správním orgánem a podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, je oprávněna podat návrh na soudní výkon rozhodnutí a být proto i účastníkem tohoto řízení. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen o.s.ř. - (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.) a že dovolání je přípustné podle §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř., dovolací soud přezkoumal věc bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
V posuzovaném případě se výkonu platebního výměru ze dne 29.10.1997 č. 13/OSVČ/97, vydaného Okresní správou sociálního zabezpečení v Rokycanech, domáhá Okresní správa sociálního zabezpečení Rokycany, Masarykovo nám. č. 215/I. Se závěrem odvolacího soudu, že Okresní správa sociálního zabezpečení v Rokycanech je orgánem, který nemá způsobilost ve smyslu §19 o.s.ř. být účastníkem řízení, dovolací soud nesouhlasí.
Podle ustanovení §19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Podle ustanovení §104c odst. 1 věty první zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 30. 11. 1999 - před účinností zákona č. 225/1999 Sb., o pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení (dále též jen "zákon"), rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné.
Podle ustanovení §104h odst. 1 zákona vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí.
Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků (§104h odst. 2 zákona).
Podle ustanovení §108 zákona pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového pojištění a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti obecné předpisy o správním řízení. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro řízení o pokutách ukládaných podle §121 odst. 2, §122 odst. 2 a §122a odst. 2.
Z citovaných ustanovení zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, vyplývá, že okresní správa sociálního zabezpečení je ze zákona oprávněna (§104c odst. 1 zákona) rozhodovat formou platebního výměru mimo jiné o pojistném na sociální zabezpečení a o penále. Tyto platební výměry jsou zároveň titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí (§104h odst. 1 zákona). Zatímco zákon ve vztahu ke správnímu výkonu rozhodnutí stanoví, že jej provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení (§104h odst. 2 zákona), ve vztahu k soudnímu výkonu rozhodnutí speciální ustanovení o tom, který orgán je provádí, zákon nemá. Z ustanovení §108 zákona však vyplývá, že v těch případech, pokud zákon neobsahuje speciální úpravu, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového pojištění obecné předpisy o správním řízení.
Podle ustanovení §72 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), výkon rozhodnutí se provádí na návrh účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu, který v prvním stupni vydal rozhodnutí, schválil smír nebo vyhotovil výkaz nedoplatků (vymáhající správní orgán). Pokud tento orgán není sám k výkonu rozhodnutí oprávněn, postoupí věc orgánu příslušnému podle §73. Účastník řízení nebo vymáhající správní orgán mohou podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§72 odst. 2 správního řádu).
Jak vyplývá z citovaného ustanovení §72 správního řádu, tento předpis rozlišuje na jedné straně "vymáhající správní orgán", jímž je orgán, který (kromě dalších případů uvedených v §72 odst. 1 správního řádu) v prvním stupni vydal rozhodnutí, které má být vykonáno, a k jehož podnětu (vedle návrhu oprávněného účastníka řízení) může být výkon rozhodnutí proveden, a na straně druhé "správní orgán příslušný k provedení výkonu rozhodnutí" (§73 správního řádu), tj. orgán exekuční. Podle okolností přitom může jít o týž správní orgán nebo o orgány různé. Jde-li o orgán, který platební výměr podle ustanovení §104c odst. 1 zákona vydal, z ustanovení §104h odst. 2 zákona vyplývá, že jde o případ první, že tedy vymáhající správní orgán - nebude-li podán návrh na soudní výkon rozhodnutí - je zároveň orgánem exekučním. Jestliže naopak půjde o exekuci soudní, dostává se speciální aktivní legitimace vymáhajícímu správnímu orgánu, tedy orgánu, který v prvním stupni vydal rozhodnutí, jež má být vykonáno, právě ustanovením §72 odst. 2 správního řádu. Může-li totiž podle tohoto ustanovení návrh na soudní výkon rozhodnutí podat vymáhající správní orgán, pak nutně musí mít způsobilost být účastníkem řízení. Protože okresní správa sociálního zabezpečení - na rozdíl od České správy sociálního zabezpečení (§5 odst. 2 zákona) - zákonem za právnickou osobu označena není, jde o případ upravený ustanovením §19 věty za středníkem o.s.ř. Lze tedy uzavřít, že využije-li vymáhající správní orgán - zde okresní správa sociálního zabezpečení - svého oprávnění daného mu ustanovením §72 odst. 2 správního řádu a podá-li návrh na soudní výkon rozhodnutí, má způsobilost být účastníkem řízení podle ustanovení §19 věty za středníkem o.s.ř.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že jestliže se okresní správa sociálního zabezpečení domáhá soudního výkonu platebního výměru, který sama vydala, má způsobilost být účastníkem řízení (§19 věta za středníkem o.s.ř.) a tedy i oprávnění podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.6.2000, sp.zn. 21 Cdo 2458/99, uveřejněné pod č. 3 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001).
Jestliže odvolací soud svůj závěr o nedostatku způsobilosti oprávněné být účastníkem řízení dovodil pouze ze skutečnosti, že ustanovení §5 zákona označuje za právnickou osobu toliko Českou správu sociálního zabezpečení (a jestliže tak opominul druhou část ustanovení §19 o.s.ř.), je jeho právní posouzení věci, ve smyslu ustanovení §243b odst. 1 věty za středníkem o.s.ř., nesprávné. Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení (§243b odst. 1 část věty za středníkem, §243b odst. 2 věta první o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud též o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§243d odst. 1 věta druhá a třetí).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. února 2001
JUDr. Mojmír P u t n a , v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová