ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.2515.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 2515/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Zemědělského družstva Š. proti povinné J. Š., pro 6.475,- Kč prodejem spoluvlastnického podílu povinné na nemovitosti, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. E 948/99, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. října 1999, č. j. 17 Co 388/99-31, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 10. 1999, č. j. 17 Co 388/99-31, potvrdil usnesení ze dne 25. 5. 1999, č. j. E 948/99-5, kterým Okresní soud ve Znojmě podle usnesení téhož soudu ze dne 27. 8. 1998, sp. zn. 7 C 267/97, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 10. 1998, sp. zn. 17 Co 578/98, nařídil k vydobytí pohledávky oprávněného ve výši 6.475,- Kč a pro náklady vykonávacího řízení ve výši 1.450,- Kč výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu povinné na nemovitosti („ideální 1/4 pozemku ve zjednodušené evidenci - parcely původ grafický příděl (GP) parc. č. 1287/1 o vým. 41700 m2 zapsaného u Katastrálního úřadu ve Z. na listu vlastnictví č. 203 pro obec a k. ú. Š.\"), povinné zakázal s podílem na nemovitosti (včetně jeho příslušenství a součástí) nakládat a uložil jí, aby ve stanovené lhůtě oznámila, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo; náhradu nákladů odvolacího řízení odvolací soud účastníkům nepřiznal.
Povinná (zastoupena advokátem) podala proti usnesení odvolacího soudu včas dovolání. Rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího považuje za nespravedlivá, vycházející z nesprávného postupu nalézacího soudu, který si neověřil fakt, že její příjmy nepřesahují životní minimum stanovené vládou. Uvádí, že nemovitost, kterou vlastní (včetně pozemků), a jež je jejím jediným bydlištěm, je neprodejná. Navrhuje proto rozhodnutí soudů obou stupňů zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.\").
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje v první řadě ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř.; o žádný z případů v tomto ustanovení zmíněných však ve věci nejde (a povinná se jich ani nedovolává). Použitelnost ustanovení §238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. není dána proto, že usnesení odvolacího soudu není usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím, a napadené rozhodnutí nelze podřadit ani písmenům b/ až f/ citovaného ustanovení. Podmínky přípustnosti stanovené v §239 o. s. ř. daná věc rovněž nesplňuje, neboť odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil (odstavec 1/) a povinná návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodala (odstavec 2/).
Protože vady, s nimiž ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) a k nimž je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a ze spisu se nepodávají, lze uzavřít, že dovolání přípustné není.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 4 věta první, §218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2 větu první (per analogiam) o. s. ř.; oprávněnému náklady v dovolacím řízení nevznikly a povinná, která zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, na jejich náhradu nemá právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 9. srpna 2001
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu