ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1250.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 1250/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce nezletilého E. D., proti žalovaným: 1/ I. D., 2/ M. D., a 3/ I. K., o neplatnost kupní a darovací smlouvy, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 9 C 22/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. ledna 2001, čj. 10 Co 279/2000-124, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 17. ledna 2001, čj. 10 Co 279/2000-124, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 1. listopadu 1999, čj. 9 C 22/99-84, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 1. února 2000, čj. 9 C 22/99-103, kterým byl zamítnut návrh na určení, že kupní smlouva uzavřená 19. 9. 1988 mezi manželi J. N. a M. N. na straně kupujících a A. D., zastoupenou L. Ž., jako prodávající, a darovací smlouva uzavřená 6. 10. 1992 mezi dárci J. N. a M. N. a obdarovanou I. K., ohledně nemovitostí zde podrobně specifikovaných, jsou neplatné, a kterým byl zamítnut návrh na určení, že darovací smlouva uzavřená 7. 10. 1992 mezi dárci J. N. a M. N. a obdarovanými I. D. a nezl. M. D., zastoupenými jejich rodiči o darování nemovitostí zde podrobně specifikovaných, je neplatná.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce podáním označeným datem 24. 4. 2001, předaným k poštovní přepravě 26. 4. 2001, doručeným Krajskému soudu v Ostravě 27. 4. 2001 a doplňujícím podáním, označeným datem 25. 6. 2001, doručeným Okresnímu soudu ve Vsetíně 26. 6. 2001, dovolání.
Podle části dvanácté, hlavy I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ\"), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Podle §240 odst. l OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, Uvedená lhůta je zachována i tehdy, je-li dovolání podáno v dané lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 věta druhá OSŘ).
Rozsudek odvolacího soudu v dané věci nabyl právní moci 27. 2. 2001, kdy byl doručen právnímu zástupci žalobce. Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 OSŘ byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 28. březen 2001. Dovolání podané až dne 26. dubna 2001 je tedy zjevně opožděné.
Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možné ji prodloužit. Prominutí zmeškání lhůty postupem podle §58 OSŘ je vyloučeno (§240 odst. 2 věta první OSŘ). Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ OSŘ opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněno ustanovením §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c/ OSŘ, neboť neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalovaným v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. srpna 2001
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v.r.
předseda senátu