ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1378.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 1378/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: A) M. H., a B) H. H., obou zastoupených advokátkou, proti žalovanému J. B., zastoupenému advokátem, o zákaz neoprávněných zásahů do vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 7 C 81/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2001, č. j. 27 Co 467/2000-127, a to do výroku o nákladech řízení, takto:
I.Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 975,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Zorky Černohorské.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. června 2000, č. j. 7 C 81/2000-72, zamítl žalobu, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se chůze a jízdy přes pozemek parc. č. 177/1, zapsaný u Katastrálního úřadu v P. na LV č. 308 v části BLV v kat. úz. P. ve společném jmění žalobců. Žalobcům uložil, aby žalovanému na náhradě nákladů řízení zaplatili částku 4 625,- Kč.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalobci odvolání a následně vzali žalobu zpět.
Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 30. dubna 2001, č. j. 27 Co 467/2000- 127, vzetí žaloby zpět připustil, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Žalovanému uložil, aby zaplatil žalobcům na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 5 375,- Kč a na nákladech odvolacího řízení částku 4 500,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Z. Č.
Proti usnesení odvolacího soudu, a to do výroku o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, podal žalovaný dovolání s tím, že v žádném případě nezavinil, že řízení o důvodně podaném návrhu bylo zastaveno. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu ve výroku o nákladech řízení bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobci navrhli, aby dovolacím soud dovolání jako bezdůvodné a nepřípustné odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ“).
Dovolání není přípustné.
Podle §236 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravuje občanský soudní řád v §237, §238a a §239.
Podle §237 odst. 1 OSŘ je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže rozhodnutí trpí vadami uvedenými v tomto ustanovení pod písm. a) až g). Z obsahu spisu nevyplývá a ani dovolatel netvrdí, že by rozhodnutí odvolacího soudu v napadené části některou z vad taxativně uvedených v §237 odst. 1 OSŘ trpělo.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není rozhodnutím ve věci samé, dovolání proto není přípustné ani podle §239 OSŘ.
V ustanovení §238a OSŘ jsou taxativně uvedeny důvody přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu. Mezi nimi není jmenováno rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, které má vždy povahu usnesení. Dovolání, které směřuje jen proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudem prvního stupně i druhého stupně poté, co odvolací soud připustil vzetí žaloby zpět, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil, tedy zákon nepřipouští. Ostatně dovolání proti výroku o nákladech řízení zákon nepřipouští ani v těch případech, kdy rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení bylo odvolacím soudem změněno [viz výslovný text §238a odst. 1 písm. a) věta za středníkem OSŘ].
S ohledem na uvedené bylo dovolání žalovaného podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) OSŘ odmítnuto.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z neúspěšnosti žalovaného v tomto řízení a z toho, že úspěšným žalobcům vznikly náklady (§§243b odst. 4, 224 odst. 1 a 142 odst. 1 OSŘ). Náklady žalobců sestávají z odměny za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání [§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif] a paušální náhrady hotových výdajů advokátky v částce 75,- Kč (§13 odst. 3 téže vyhlášky). Výše odměny za jeden úkon právní služby byla vypočtena podle §14 odst. 3, §15 a §17 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a činí 900,- Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. září 2001
JUDr. František B a l á k , v.r.
předseda senátu