Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.10.2001, sp. zn. 22 Cdo 1619/2001 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1619.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1619.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 1619/2001 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové, ve věci žalobkyně R.-A., společnosti s ručením omezeným, zastoupené advokátem, proti žalované F., akciové společnosti, zastoupené advokátkou, o nařízení předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Nc 35/2000, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. října 2000, čj. 42 Co 848/2000-92, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Ostravě (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 20. července 2000, čj. 24 Nc 35/2000-71, nařídil předběžné opatření, že „odpůrce je povinen zdržet se veškerého jednání, kterým by navrhovateli bránil v užívání nemovitosti „A. a p. a. Š.“ na pozemcích p. č. 1048, 1049 a 1050 na ulici F. č. 1 v O. v k. ú. N. V., obec O., zapsané na listu vlastnictví č. 1001 v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v O., způsobem sjednaným smlouvou o nájmu, uzavřenou 18. 9. 1998 mezi navrhovatelem a H. m. s. r. o., sídlem O., B. 6“. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalované usnesením ze dne 23. října 2000, čj. 42 Co 848/2000-92, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že podmínky pro předběžné opatření jsou dány, když žalobkyně osvědčila svůj nárok smlouvou o nájmu z 18. 9. 1998 i naléhavost prozatímní úpravy poměrů účastnic řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podává žalovaná včas dovolání, aniž uvádí, o jaké ustanovení opírá jeho přípustnost. Uplatňuje dovolací důvody podle §242 odst. 3 písm. c) a d) [správně §241 odst. 3 písm. c) a d)] občanského soudního řádu (dále jenOSŘ) ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. Uvádí, že odvolací soud vycházel pouze z tvrzení žalobkyně a neprovedl výslech žalované, přestože ta disponuje důkazem o vyklizení předmětných nemovitostí žalobkyní. Dále nevzal v úvahu, že společnost H. m., s. r. o., je v konkursu a předmětná nemovitost byla zařazena do konkursní podstaty, a že výrok usnesení je nevykonatelný. Poukazuje na stav řízení vedeného u Okresního soudu pod sp. zn. 81 C 471/99. Uzavírá, že soud nesprávně vyhodnotil otázku, zda žalobkyně má na vydání předběžného opatření naléhavý právní zájem. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila. Podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237, §238a a §239 OSŘ. Podle §238a odst. 1 písm. a) OSŘ není dovolání v dané věci přípustné, protože usnesení odvolacího soudu není usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím a napadené rozhodnutí nelze podřadit ani pod případy vyjmenované v §238a odst. 1 písm. b) až f) OSŘ. Podmínky stanovené v §239 OSŘ rovněž nejsou v této věci splněny, neboť usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé. Kromě toho odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil (§239 odst. l OSŘ) a žalovaná návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodala (§239 odst. 2 OSŘ). Pokud jde o podmínky přípustnosti dovolání určené v ustanovení §237 odst. 1 OSŘ, pak vady řízení, k nimž je dovolací soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§242 odst. 3 OSŘ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v ustanovení §237 odst. 2 OSŘ) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu nebyly zjištěny. Dovolání žalované bylo proto jako nepřípustné odmítnuto [§243b odst. 4, a §218 odst. 1 písm. c) OSŘ]. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalovaná nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalobkyni žádné náklady nevznikly (§243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 8. října 2001 JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/08/2001
Spisová značka:22 Cdo 1619/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1619.2001.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18