ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.174.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 174/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce Mgr. J. R. proti žalovanému L. D., o určení práva přístupu, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 8 C 228/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. listopadu 2000, čj. 26 Co 545/2000-35, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. listopadu 2000, čj. 26 Co 545/2000-35, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 21. listopadu 2000, čj. 26 Co 545/2000-35, odmítl jako opožděně podané odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 31. července 2000, čj.8 C 228/2000-23, jímž bylo rozhodnuto o návrhu žalobce na vydání předběžného opatření tak, že žalovanému bylo uloženo zdržet se jednání, které by bránilo žalobci v chůzi a jízdě po pozemkové parcele č. 560 na pozemek č. 420 v katastrálním území H. Odvolací soud vycházel z toho, že zásilku obsahující napadené usnesení soudu prvního stupně žalovaný převzal do vlastních rukou 7. 8. 2000. Následující den, to je 8. 8. 2000, mu začala běžet lhůta k odvolání, která skončila v úterý 22. 8. 2000. Pokud podal odvolání 25. 8. 2000, učinil tak až po marném uplynutí odvolací lhůty, přičemž o lhůtě a způsobu podání odvolaní byl v napadeném usnesení řádně poučen. Proto podle §218 odst. l písm. a) občanského soudního řádu ( dále jen "OSŘ") odvolání žalovaného odmítl, aniž se mohl věcně zabývat námitkami v něm uplatněnými.
Proti usnesení odvolacího soudu žalovaný podává dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. l písm. f) a §238a odst. l písm. e) OSŘ a uplatňuje dovolací důvody podle §241 odst. 3 písm. a) a b) OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. Namítá, že se podáním z 21. 8. 2000 doručeným soudu 22. 8. 2000 v zákonné lhůtě proti usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu odvolal s tím, že odůvodnění odvolání zašle soudu dodatečně, ve lhůtě deseti dnů. To učinil podáním z 24. 8. 2000, doručeným soudu 25. 8. 2000, ve kterém se domáhal, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se návrh na vydání předběžného opatření zamítá. Přestože odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že odvolání bylo podáno "včas", rozhodl o něm tak, že je odmítl s odůvodněním, že žalovaný odvolání podal 25. 8. 2000, tedy až po marném uplynutí odvolací lhůty. Odmítnutím odvolání porušil odvolací soud procesní ustanovení, neboť odvolání bylo podáno ve lhůtě podle §204 OSŘ, tedy včas. Takto odvolací soud odňal žalovanému možnost jednat před soudem a znemožnil mu vyjádřit se k nároku v žalobě uplatněnému. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud v řízení o dovolání postupoval podle procesních předpisů platných ke dni 31. 12. 2000 (hlava první, bod 17 zákona č. 30/2000 Sb.). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem (§240 odst. l a §241 odst. l OSŘ) shledal, že dovolání je přípustné podle §238a odst. l písm. e) OSŘ, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž byl odvolání odmítnuto, dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Z napadeného usnesení se podává, že odvolání bylo žalovaným podáno ve smyslu §218 odst. l písm. a) OSŘ opožděně, tj. po uplynutí patnáctidenní lhůty uvedené v §204 odst. l OSŘ. Odvolací soud však tento závěr učinil na základě neúplného spisu, který mu byl soudem prvního stupně doručen k rozhodnutí o odvolání žalovaného, konkrétně bez č. l. 25, to je bez odvolání žalovaného z 21. 8. 2000, doručeného soudu prvního stupně 22. 8. 2000, a bez č.l. 26, to je bez plné moci z 15. 8. 2000, kterou žalovaný pověřil advokátku ke svému zastupování kromě jiného i v odvolacím řízení. Obě tyto listiny kancelář soudu prvního stupně zaslala omylem právnímu zástupci žalobce, který je soudu vrátil 22. 12. 2000, tedy až poté, co odvolací soud o odvolání rozhodl. Odvolací soud rozhodl na základě listiny založené na č.l. 26 spisu, označené jako "odvolání odpůrce proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 31. 7. 2000, čj. 8 C 228/2000-23" s datem 24. 8. 2000, doručené soudu prvního stupně 25. 8. 2000, která však byla toliko odůvodněním neodůvodněného odvolání, doručeného soudu jak shora uvedeno. Jestliže tedy soud prvního stupně žalovanému svoje usnesení doručil 7. 8. 2000, lhůta k odvolání žalovanému počala běžet 8. 8. 2000 a žalovaný odvolání soudu doručil 22. 8. 2000, pak tak učinil ve lhůtě podle §204 odst. l OSŘ, tedy včas.
Odvolání účastníka je podáno v zákonné lhůtě, je-li včas doručeno příslušnému soudu. Skutečnost, že včas podané odvolání nebylo založeno do spisu a předloženo odvolacímu soudu, nemá na jeho právní účinky vliv.
Neúplnost skutkových zjištění odvolacího soudu ve vztahu k chybějící části spisu obsahující včas podané odvolání a s přihlédnutím k výše uvedenému znamená, že řízení u odvolacího soudu bylo postiženo vadou, kterou má na mysli ustanovení §241 odst. 3 písm. b) OSŘ, a která v dané věci měla za následek nesprávné rozhodnutí.
Proto dovolací soud podle §243b odst. l a 2 OSŘ napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. února 2001
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc. , v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová