ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1819.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 1819/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce V. S., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1) Ing. R. C. a 2) Ing. J. C., zastoupeným advokátkou, o odstranění oplocení pozemku, vedené u okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 19 C 217/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. března 2001, čj. 22 Co 42/2001-136, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na nákladech dovolacího řízení částku 1.500,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. S. G.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. března 2001, čj. 22 Co 42/2001-136, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Kladně (dále „soud prvního stupně\") ze dne 20. listopadu 2000, čj. 19 C 217/98-80, kterým byla zamítnuta „žaloba na uložení povinnosti žalovaným odstranit na vlastní náklady část oplocení postavené na pozemku žalobce č. 158/1 zapsaném na listu vlastnictví číslo 3611 pro katastrální území K.\" a kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání označené datem 15. 8. 2001, předané k poštovní přepravě 16. 8. 2001, které soudu prvního stupně došlo 17. 8. 2001.
Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „OSŘ), dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů.
Podle §240 odst. 1 OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Uvedená lhůta je zachována i tehdy, je-li dovolání podáno v dané lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 věta druhá OSŘ).
Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 19. 4. 2001. Ve smyslu §57 odst. 2 OSŘ bylo posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání pondělí 21. 5. 2001. Dovolání podané až 16. 8. 2001 je tedy zjevně opožděné.
Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možné ji prodloužit. Prominutí zmeškání lhůty postupem podle §58 OSŘ je vyloučeno (§240 odst. 2 věta první OSŘ). Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) OSŘ opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalobce nebyl úspěšný a žalovaným proto přísluší náhrada nákladů, které jim vznikly (§243b odst. 4, §224 odst. 1, §142 odst. 1 OSŘ). Tyto náklady sestávají z odměny ve výši jednoho úkonu právní služby (vyjádření k dovolání) podle §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 10. zákona č. 30/2000 Sb. platí, že odměna za zastupování advokátem nebo notářem v řízení v jednom stupni, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů. V mezích §82 odst. 1 a §243c OSŘ je dovolací řízení zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení, tedy dnem, kdy soudu dojde dovolání. Protože dovolání v této věci bylo podáno 16. 8. 2001 a dovolací řízení tak bylo zahájeno po 1. 1. 2001, určuje se výše odměny za zastupování advokáta podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška\"). Podle §2 odst. 1 vyhlášky se sazby odměny pro řízení v jednom stupni stanoví z peněžité částky, která je předmětem řízení nebo podle druhu projednávané věci. V sazbě podle odstavce 1 jsou zahrnuty všechny úkony právní služby provedené advokátem nebo notářem s výjimkou odměny za úkony, která patří k nákladům řízení o jejichž náhradě soud rozhoduje podle §147 OSŘ (§2 odst. 2 vyhlášky).
Podle §15 vyhlášky, rozhodne-li soud o odmítnutí dovolání nebo o zastavení dovolacího řízení, platí obdobně §14 vyhlášky. Ustanovení §14 odst. 1 vyhlášky určuje, že rozhodne-li soud o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení, činí sazba odměny 50 % sazby stanovené podle §10 odst. 3, nejméně však 400,- Kč a nejvýše 15.000,- Kč. Podle §10 odst. 3 vyhlášky pak ve věcech odvolání a dovolání se sazba odměny posuzuje podle sazeb, jakými se řídí odměna pro řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak. Vzhledem k tomu, že podle §8 písm. a) vyhlášky činí sazba odměny 4.500,- Kč, náleží advokátu žalovaných jako odměna za dovolací řízení částka 2.250,- Kč (50 % sazby ve výše vysvětleném smyslu), zvýšená ve smyslu §17 odst. 2 vyhlášky o 20 % a snížená ve smyslu §18 odst. 1 vyhlášky o 50 %. V daném případě tedy činí odměna pro advokáta za vyjádření k dovolání 1.350 ,- Kč.
Vyhláška č. 484/2000 Sb. upravuje, jak je zřejmé z §1 odst. 1, pouze paušální sazby odměny za zastupování účastníka advokátem a nikoliv již nároky advokáta na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas, jež stojí vedle odměny (srovnej §2 odst. 1 vyhláška č. 177/1996 Sb.). K nákladům řízení na straně žalovaných proto patří také paušální náhrada hotových výloh advokáta v částce 75,- Kč (§13 odst. 3 vyhláška č. 177/1996 Sb.), tedy celkem 150,- Kč za oba žalované, a úhrn nákladů dovolacího řízení, které žalovaným vznikly a k jejichž náhradě jsou dovolatelé povinnými, tak činí 1.500,- Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 31. října 2001
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v.r.
předseda senátu