ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.2011.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 2011/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců: A/ J. V., a B/ M. V., zastoupených advokátkou, proti žalovanému Zemědělskému družstvu Z., zastoupenému advokátem, o vyklizení pozemku a zaplacení částky 109.750,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 8 C 226/93, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. července 2001, čj. 13 Co 525/99-192, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Zlíně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. února 1999, čj. 8 C 226/93-142, zastavil řízení „pokud jde o vyklizení a vydání parcely, nyní číslo 538/1 o výměře 18 m2 v k.ú. T., a parcely, nyní číslo 1006/4 o výměře 2.066 m2 v k. ú. T., zapsaných v katastru nemovitostí ve Z. LV č. 500 pro obec a k. ú. T.“ a „pokud jde o zaplacení částky 69.990,- Kč“. Dále rozhodl, že „žalovaný je povinen vyklidit parcelu č. 2070/25, zapsanou u katastru nemovitostí ve Z., LV č. 500 pro k. ú. a obec T., a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku“ a „zaplatit žalobcům částku 39.760,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku“. Vedle toho rozhodl, že „žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady tohoto řízení ve výši 44.345,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a zaplatit na účet zdejšího soudu náklady řízení hrazené státem - znalečné ve výši 2.752,20 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku“.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání, a to do výroků o povinnosti vyklidit pozemkovou parcelu č. 2070/25 v obci a katastrálním území T., zaplatit částku 39.760,- Kč a zaplatit náklady řízení. V odvolacím řízení pak žalobci vzali zpět návrh na zahájení řízení jak ohledně zaplacení částky 39.760,- Kč, tak ohledně vyklizení shora uvedené pozemkové parcely a domáhali se přiznání náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně v částce 44.345,60 Kč a náhrady nákladů odvolacího řízení.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací pak usnesením ze dne 4. července 2001, čj. 13 Co 525/99-192, rozhodl, že se „připouští zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, pokud se jím žalobci domáhali vyklizení pozemku parc. č. 2070/25 zapsaného na listu vlastnictví č. 500 katastru nemovitostí pro obec a katastrální území T. a zaplacení částky 39.760,- Kč“. V rozsahu takto připuštěného zpětvzetí návrhu výše označený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Dále rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 16.513,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupkyně, že je dále povinen nahradit žalobkyni B) na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 13.863,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení a že je povinen nahradit českému státu na účet Okresního soudu ve Zlíně náklady řízení ve výši 2.752,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Proti usnesení odvolacího soudu podávají žalobci dovolání, kterým napadají výrok o nákladech řízení. Navrhují, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté, hlavy I, bod 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů.
Nejvyšší soud v řízení o dovolaní v dané věci proto postupoval podle občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) ve znění platném k 31. 12. 2000.
Podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V dané věci směřuje dovolání proti výrokům odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky. O nákladech řízení rozhoduje soud z úřední povinnosti a tento výrok musí zásadně obsahovat každé rozhodnutí soudu (rozsudek, usnesení), jímž se řízení u něj končí. Část rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení má vždy povahu usnesení, i když z důvodu procesní ekonomie je obsažena ve výroku rozsudku (§151 odst. 1 OSŘ).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je přípustné podle §238a odst. 1 písm. a) až f) OSŘ. Podle §238a odst. 1 písm. a) OSŘ je přípustné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně, což ale mimo jiné neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení.
Dovolání je podle §237 odst. 1 OSŘ dále přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Takové vady ale dovolatelé nenamítali a ze spisu nebyly zjištěny.
Dovolací soud proto dovolání odmítl jako nepřípustné podle §243b odst. 4 ve spojení s §218 odst. 1 písm. c) OSŘ.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 OSŘ za použití §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ., když žalovanému jako úspěšnému účastníku řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. prosince 2001
JUDr. Jiří Spáčil,CSc., v.r.
předseda senátu