ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.363.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 363/2001
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce Ing. F. H., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice – Okresnímu úřadu Praha – východ, se sídlem v Praze 1, nám. Republiky 3, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované obce K., zastoupené advokátem, o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 6 C 142/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. října 2000, č. j. 27 Co 434/2000-114, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. října 2000, č. j. 27 Co 434/2000-114, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 12. října 2000, č.j. 27 Co 434/2000-114, potvrdil rozsudek Obvodního soudu Praha – východ ze dne 28. ledna 2000, č. j. 6 C 142/97-83, jímž byl zamítnut návrh, aby žalované bylo uloženo uzavřít s žalovaným kupní smlouvu blíže uvedeného znění. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu, že mu byla odňata možnost osobně se zúčastnit jednání před odvolacím soudem za přítomnosti zvoleného právního zástupce [§237 odst. 1 písm. f) OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.]. Namítá, že jeho právní zástupce obdržel dne 27. června 2000 předvolání k jednání před odvolacím soudem dne 12. října 2000. V důsledku náhlého onemocnění právního zástupce žalobce požádala vedoucí advokátní kanceláře písemně dne 2. října 2000 o odročení jednání z důvodu onemocnění advokáta a současně informovala soud o tom, že žalobce, který nebyl samostatně k jednání obeslán, projevil po informaci advokáta zájem o osobní účast při tomto jednání. Žalobce s ohledem na onemocnění advokáta a na základě informace, že je žádáno o odročení jednání, které by se mělo konat za jeho i advokátovy přítomnosti při odvolacím jednání, se k jednání dne 12. října 2000 rovněž nedostavil. Žalobce se domnívá, že postupem odvolacího soudu mu byla odňata možnost jednat před soudem. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované se k dovolání nevyjádřili.
Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ„) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Podle §237 odst. 1 OSŘ je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení vyjmenovaným.
Podle §237 odst. 1 písm. f) OSŘ je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí takový postup soudu, jímž soud znemožnil účastníku realizaci těch procesních práv, která mu občanský soudní řád přiznává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy apod.).
Žalobce spatřuje nesprávný postup soudu a podstatu uplatněné vady řízení ve smyslu §237 odst. 1 písm. f) OSŘ v tom, že dne 12. října 2000 odvolací soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalobce a jeho advokáta, ačkoliv advokát žalobce požádal z důležitých důvodů (náhlé onemocnění advokáta) o odročení jednání.
Jak již výše bylo uvedeno, lze za vadu řízení ve smyslu §237 odst. 1 písm. f) OSŘ pokládat nerespektování práva účastníka na osobní účast na jednání; tedy situaci, kdy soud věc projedná v nepřítomnosti účastníka v rozporu s §101 odst. 2 OSŘ, podle kterého platí, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka.
Z obsahu spisu vyplývá, že o jednání odvolacího soudu, které bylo nařízeno na den 12. října 2000, byl advokát žalobce řádně a včas vyrozuměn dne 27. června 2000. Žalobce o tomto jednání soudem vyrozuměn nebyl (ani být nemusel). Přípisem ze dne 2. října 2000, adresovaným předsedkyni senátu odvolacího soudu, požádala však vedoucí advokátní kanceláře, v níž zástupce žalobce působí, o odročení jednání nařízeného na 12. října 2000 z důvodu náhlého onemocnění právního zástupce žalobce. Žádost doložila kopií potvrzení o pracovní neschopnosti. Z obsahu záznamů ze dne 6. října 2000 na č. l. 110 spisu a ze dne 12. října 2000 na č. l. 113 spisu je zřejmé, že uvedená žádost o odročení jednání byla původně nesprávným postupem Č. p. doručena Krajskému obchodnímu soudu v Praze 6. října 2000, odvolacímu soudu došla dne 11. října 2000 a ke spisu byla připojena až po jednání dne 12. října 2000.
Jestliže odvolací soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti advokáta žalobce, který z důležitého důvodu (onemocnění dne 18. září 2000 a trvající pracovní neschopnost) požádal o odročení jednání, aniž o včas uplatněné žádosti o odročení jednání z důležitého důvodu rozhodl, pak porušil výše citovaný §101 odst. 2 OSŘ. Tím žalobci odňal možnost jednat před soudem. Proto dovolací soud rozsudek odvolacího soudu za použití §243b odst. 1 a 2 OSŘ zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. března 2001
JUDr. František B a l á k , v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová