ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.485.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 485/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce L. S., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice - F. n. m. Č. r., o určení sporných skutečností, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 8 C 141/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 30. listopadu 2000, č. j. 15 Co 852/2000-29, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce byl vyzván usnesením Okresního soudu v Pelhřimově (dále jen soud prvního stupně\") z 5. 5. 2000, č. j. 8 C 141/2000-11, které mu bylo doručeno 25. 5. 2000, k doplnění žaloby kromě jiného tak, aby „nemovitosti v návrhu uvedené, jejichž určení vlastnictví se domáhá specifikoval podle současného stavu dle katastru nemovitostí a aby specifikoval provozní, hospodářské a obytné budovy, zařízení a příslušenství jednotlivých nemovitostí, jejichž určení vlastnictví se ve výroku 3 podaného návrhu domáhá\". Současně byl poučen o tom, že nebude-li přes tuto výzvu žaloba doplněna, soud řízení zastaví.
Protože žalobce způsobem ve výzvě uvedeným žalobu nedoplnil, soud prvního stupně usnesením z 11. 9. 2000, č. j. 8 C 141/2000-17, řízení zastavil podle §43 odst. 2 zákona č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ\").
Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením z 30. 11. 2000, č. j. 15 Co 852/2000-29, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, když uvedl, že ve výzvě soudu prvního stupně bylo srozumitelně a jasně vymezeno, jak má být žaloba doplněna.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení §239 odst. 3 zákona. č. 99/1963, občanského soudního řádu ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb.a uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) takto novelizovaného občanského soudního řádu. Namítá, že na výzvu soudu k doplnění žaloby reagoval dopisem ze dne 26. 5. 2000 a doplnil žalobu podle svého nejlepšího vědomí. V bodě 3 dopisu upozornil, že výzvě soudu ohledně specifikace nemovitostí jako laik nerozumí a po objasnění byl připraven žalobu dále doplnit. Domnívá se, že soudy obou stupňů měly projevit více trpělivosti při řešení procesních nedostatků. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 30. listopadu 2000, Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněným a řádně zastoupeným účastníkem řízení (§240 odst. 1, §241 odst. 1 OSŘ), nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 OSŘ je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Takové vady žalobce nenamítal a dovolacím soudem nebyly zjištěny.
Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, je dovolání přípustné jen za naplnění předpokladů uvedených v §238a odst. 1 písm. d) a §239 OSŘ.
Podle §238a odst. 1 písm. d) OSŘ je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu. Tak tomu v daném případě nebylo.
Přípustnost nemůže být dána ani podle §239 odst. 2 OSŘ už jen proto, že v dané věci nejde o usnesení ve věci samé.
Nejvyšší soud proto, dovolání jako nepřípustné odmítl /§243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. c) OSŘ/.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalovaným náklady nevznikly (§243b odst. 4, §224 odst. l, §151 odst. l a §l42 odst. l OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. března 2001
JUDr. Marie R e z k ová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová