ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.525.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 525/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně R. K., proti žalovaným: l/ J. K. a 2/ L. K., o neplatnost kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 6 C 896/97, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. srpna 2000, čj. 17 Co 430/99-233, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. srpna 2000, čj. 17 Co 430/99-233, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 21. května 1999, čj. 6 C 896/97-108, kterým byl zamítnut „návrh, že kupní smlouva sepsaná ve formě notářského zápisu NZ 596/82 a N 880/82 ze dne 19. 7. 1982 na Státním notářství notářem JUDr. J. F. mezi prodávajícím MVDr. B. Z. a kupujícími MUDr. L. a MUDr. J. K. o koupi a prodeji nemovitostí, zapsaných na LV č. 262 pro katastrální území V., označených jako id. 3/4 nemovitostí, tj. domu č. p. 268 se stav. parc. 290 o výměře 69 m2, parc. č. 455 zahrada o výměře 735 m2 a parc. č. 457/3 zahrada o výměře 272 m2, je neplatná\", a kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovaným náklady řízení. Dále rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovaným náklady odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně přípisem označeným datem 14. 12. 2000, doručeným 19. 12. 2000 Vrchnímu soudu v Praze, dovolání.
Podle bodu 17, hlavy první, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Podle §240 odst. l občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ\") může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Uvedená lhůta je zachována i tehdy, je-li dovolání podáno v dané lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 věta druhá OSŘ).
Rozsudek odvolacího soudu byl zástupkyni žalobkyně, advokátce JUDr. M. V. (§49 odst. l věta první a §31 odst. l OSŘ), doručen 21. 9. 2000 a téhož dne nabyl právní moci.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 OSŘ byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 23. říjen 2000 (pondělí). Dovolání doručené vrchnímu soudu až dne 19. prosince 2000, a tímto soudem poté doručené soudu, který rozhodoval v prvním stupni až dne 2. ledna 2001, je tedy zjevně opožděné.
Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možné ji prodloužit. Prominutí zmeškání lhůty postupem podle §58 OSŘ je vyloučeno (§240 odst. 2 věta první OSŘ). Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. l písm. a) OSŘ opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že neúspěšná žalobkyně nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalovaným v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. května 2001
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v.r.
předseda senátu