ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.1529.2001.1
sp. zn. 25 Cdo 1529/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Ing. J. Š. proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 28.335,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 5 C 5/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. května 2001, č. j. 12 Co 158/2001-44, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 16. 11. 2000, č. j. 5 C 5/2000-28, zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 28.335,- Kč s 26 % úrokem od 13. 5. 1998 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 3. 5. 2001, č. j. 12 Co 158/2001-44, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé ohledně částky 27.194,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ve zbývající části zamítavého výroku zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dovolání, jež bylo podáno na poštu dne 25. 7. 2001. Odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že jeho rozsudek řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem, a navrhuje zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Protože v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy I, bodu 15. zákona č. 30/2000 Sb. byla věc odvolacím soudem projednána a rozhodnuta podle dosavadních právních předpisů, je Nejvyšší soud ve shodě se shora citovaným ustanovením bodu 17. povinen podle dosavadních právních předpisů projednat a rozhodnout i o dovolání v této věci, a to včetně vymezení běhu lhůty k podání dovolání.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. (ve znění účinném před 1. 1. 2001) účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Jak vyplývá z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu byl doručen právnímu zástupci žalobkyně i žalované dne 8. 6. 2001, a tohoto dne tedy nabyl právní moci (§159 odst. 1 o. s. ř. ).
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení §57 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
V dané věci běžela lhůta k podání dovolání ode dne právní moci rozsudku odvolacího soudu (nebylo vydáno opravné usnesení), tj. od 8. 6. 2001, a skončila dne 9. 7. 2001 (pondělí). Je tedy zřejmé, že jednoměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť dovolání žalobkyně bylo podáno až po marném uplynutí zákonné lhůty k dovolání. Proto bylo podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítnuto.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první (per analogiam) o. s. ř., neboť žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. září 2001
JUDr. Marta Š k á r o v á, v. r.
předsedkyně senátu