ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.1547.2001.1
sp. zn. 25 Cdo 1547/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce S., proti žalovanému P. Š., o 300,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 20 C 336/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2000, č.j. 15 Co 162/2000 - 45, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 14. 9. 1999, č.j. 20 C 336/98 - 28, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 300,- Kč s 19 % úrokem od 29. 2. 1996 do zaplacení, řízení o zaplacení 19 % úroku z částky 300,- Kč od 24. 2. 1996 do 28. 2. 1996 zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 6. 2000, č. j. 15 Co 162/2000 - 45, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrdil, rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a proti potvrzujícímu výroku připustil dovolání; ve výroku o zastavení řízení zůstal rozsudek obvodního soudu nedotčen.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §239 o.s.ř. a podává jej z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Protože rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 29. 6. 2000 po řízení provedeném podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tedy podle předpisu dosavadního, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jen „o.s.ř.“). Po přezkoumání věci ve smyslu ust. §242 odst. 3 o.s.ř. dospěl k závěru, že v dané věci dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podle ust. §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ust. §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami vedenými v tomto ustanovení pod písm.a/ až g/.
Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé (§238 odst.1 písm. a/ o.s.ř. ), nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (§238 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. ). Podle §238 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. není dovolání podle odstavce 1 tohoto ustanovení přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,-Kč.
Podle §239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Podle ust. §239 odst. 3 o.s.ř. platí ust. §237 odst. 2, §238 odst. 2 a §238a odst. 2 obdobně.
V dané věci žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ohledně částky 300,- Kč s přísl. Předmětem řízení před odvolacím soudem bylo tedy peněžité plnění nepřevyšující 20.000,- Kč.
Vzhledem k ustanovení §239 odst. 3 a §238 odst. 2 písm. a/ o.s.ř., které vylučuje přípustnost dovolání proti rozhodnutí o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, nemůže být přípustnost dovolání založena ani výrokem odvolacího soudu, který byl vysloven v rozporu se zákonnými podmínkami stanovenými pro přípustnost dovolání v občanském soudním řádu.
Protože v dané věci nebyly splněny předpoklady ust. §239 odst. 1 o.s.ř., za nichž může odvolací soud vyslovit přípustnost dovolání proti svému potvrzujícímu rozsudku, a protože ani podle §238 o.s.ř. není dovolání v dané věci přípustné, zbývalo posoudit otázku přípustnosti dovolání z hlediska ust. §237 odst. 1 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže v řízení došlo k vadám uvedeným v ust. §237 odst. 1 o.s.ř., přičemž omezení uvedené v ust. §238 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. zde neplatí. Dovolatel netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ust. §237 odst. 1 o.s.ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle §243b odst. 4, věty první a §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., aniž by se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst.1, §151 odst. 1 a §142 odst.1 o.s.ř., neboť žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobci náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. října 2001
JUDr. Olga P u š k i n o v á, v.r.
předsedkyně senátu