ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.310.2001.1
sp. zn. 25 Cdo 310/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. L. R. proti žalované K. R., o zaplacení 88.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 17 C 89/99, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. června 2000, č. j. 19 Co 263/2000 - 63, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. června 2000, č. j. 19 Co 263/2000 - 63, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 10. 1. 2000, č. j. 17 C 89/99 - 36, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 81.976,60 Kč s 10 % úrokem od 21. 6. 1999 do zaplacení, co do 10 % úroku od 1. 8. 1997 do 20. 6. 1999 žalobu zamítl, řízení o zaplacení 6.032,40 Kč s 10 % úrokem od 1. 8. 1997 do zaplacení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Odvolání, které podala žalovaná proti uvedenému rozsudku, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. června 2000, č. j. 19 Co 263/2000 - 63, odmítnuto pro opožděnost. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek, proti němuž odvolání směřovalo, bylo ve smyslu §47 odst. 2 o.s.ř. doručeno žalované dne 6. 3. 2000. Odvolání proti rozsudku bylo podáno osobně u soudu prvního stupně dne 31. 3. 2000, zatímco lhůta k podání odvolání uplynula marně dnem 21. 3. 2000.
Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání z důvodů uvedených v ustanovení §241 odst. 3 písm.b/ a d/ o.s.ř. Namítá v něm, že odvolací soud v dané věci nesprávně aplikoval ust. §47 odst. 2 o.s.ř., neboť v době doručování rozsudku soudu prvního stupně od 4. 2. 2000 do 13. 3. 2000 se prokazatelně a ze závažných důvodů v místě trvalého bydliště nezdržovala, neboť se svým hendikepovaným synem K. R., nar. 14. 2. 1991, byla jako nezbytný doprovod na rehabilitačním pobytu v Dětské lázeňské léčebně v Ž., o čem soudu současně předložila potvrzení. Dále uvedla, že svůj dlouhodobý pobyt mimo P. nahlásila příslušným pracovnicím pošty a současně je požádala o zasílání písemností do lázní, případně o vrácení zásilky odesilateli s uvedením důvodu. Oba navrhované postupy však pracovnice pošty odmítly a prodloužily uložení písemnosti do 17. 3. 2000, kdy si žalovaná zásilku obsahující rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne10. 1. 2000, č. j. 17 C 89/99 - 36, vyzvedla. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Protože usnesení odvolacího soudu byl vydáno dne 8. června 2000 po řízení provedeném podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tedy podle předpisu dosavadního, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jen „o.s.ř.\"), a to včetně vymezení běhu lhůty k podání odvolání. Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a že je podle §238a odst. 1 písm.e/ o.s.ř. přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Podle §158 odst. 2 o.s.ř. se stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou. Podle §47 odst. 2 o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Podle §204 odst. 1 o.s.ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle ustanovení §57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Podle §218 odst. 1 písm.a/ o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno opožděně.
V dovolání je zpochybňován postup orgánu provádějícího doručování, který uložil na poště zásilku (rozsudek soudu prvního stupně), ačkoliv v době doručování zásilky se adresátka v místě doručování nezdržovala.
Tzv. náhradní doručení předpokládá splnění podmínky, že se adresát v místě doručení skutečně zdržuje. Pokud by závěr pošty v tomto směru byl nesprávný, neboť adresát prokázal opak, doručení by bylo neúčinné.
Rozsudek soudu prvního stupně byl doručován žalované do vlastních rukou prostřednictvím pošty a jak vyplývá z obsahu spisu ( doručenka na čl. 39), při prvém pokusu o doručení dne 1. 3. 2000 nebyla adresátka zastižena a byla jí zanechána výzva na 2. 3. 2000, kdy byl učiněn další marný pokus o doručení, a toho dne byla písemnost uložena na poště a zanecháno oznámení o uložení zásilky. Na poště si adresátka zásilku vyzvedla osobně dne 17. 3. 2000.
Současně s dovoláním předložila žalovaná potvrzení MUDr. V. M. ze dne 25. 7. 2000, praktické lékařky pro děti a dorost, o tom, že v době od 4. 2. 2000 do13. 3. 2000 byla žalovaná jako nezbytný doprovod svého zdravotně hendikepovaného syna na léčebném pobytu v lázních Ž., a posléze předložila potvrzení ze dne 25. 7. 2000 vystavené V. T., staniční sestrou Státních léčebných lázní, dětské léčebny Ž., ze kterého vyplývá, že v době od 4. 2. 2000 do 13. 3. 2000 včetně byla přítomna jako doprovod svého syna K. v této léčebně.
Protože v dané věci se závěr pošty o tom, že v době doručování se adresátka v místě doručování zdržovala, ukázal nesprávným, neboť adresátka doložila, že v době od 4. 2. do 13. 3. 2000 pobývala se svým synem v lázních Ž., nelze za této situace považovat náhradní doručení za účinné a odvolání, podané osobně u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 17. 3. 2000, za opožděné.
Dovolací soud proto napadené usnesení, kterým bylo odmítnuto odvolání žalované proti rozsudku Obvodní soud pro Prahu 6 ze dne 10. 1. 2000, č. j. 17 C 89/99 - 36, podle §243b odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení ( §243b odst. 2 věta první o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ( §243d odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. září 2001
JUDr. Olga P u š k i n o v á, v.r.
předsedkyně senátu