ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.952.2001.1
sp. zn. 25 Cdo 952/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce M. K., proti žalovanému F. F., o 210.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 5 C 1218/97, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. června 2000, č. j. 9 Co 586/99 - 66, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Lounech rozsudkem ze dne 17. 3. 1999, č. j. 5 C 1218/97- 52, zamítl žalobu o zaplacení 210.000,- Kč a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 29.250,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet advokáta.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 28. 6. 2000, č. j. 9 Co 586/99 - 66, změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku o náhradě nákladů řízení jen tak, že jejich výše činí 14.625,- Kč.
V podání ze dne 4. 12. 2000 podaném k poštovní přepravě dne 6. 12. 2000, doručeném dne 8. 12. 2000 Vrchnímu soudu v Praze, a označeném jako „rozklad do rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem\", vyjádřil žalobce nesouhlas s usnesením odvolacího soudu a domáhá se jeho přezkoumání a zrušení.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení §57 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Z obsahu spisu - zejména dokladu o doručení rozhodnutí odvolacího soudu - plyne, že zástupci žalobce bylo usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem 28. 6. 2000, č. j. 9 Co 586/99 - 66, doručeno dne 7. 9. 2000 a zástupci žalovaného dne 8. 9. 2000, takže právní moci nabylo dne 8. 9. 2000. Dovolání žalobce proti tomuto pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k poštovní přepravě dne 6. 12. 2000.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce podal dovolání po uplynutí zákonné jednoměsíční lhůty. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto dovolání podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. pro opožděnost odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1, věty první, o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo (§142 odst. 1 o. s. ř.) a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. srpna 2001
JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r.
předsedkyně senátu