ECLI:CZ:NS:2001:26.CDO.1591.2001.1
sp. zn. 26 Cdo 1591/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně M. B., proti žalovanému K. Š., o 23.404,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 9 C 27/96, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. února 2001, č. j. 12 Co 436/2000-147, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.,
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 17. května 1999, č. j. 9 C 27/96-106, ve znění usnesení ze dne 24. března 2000, č. j. 9 C 27/96-131, jednak žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 13.853,35 Kč s 19% úrokem z prodlení od 1. prosince 1995 do zaplacení, jednak žalobu zamítl co do částky 9.601,45 Kč a co do příslušenství z částky 23.404,80 Kč. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení a o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 27. února 2001, č. j. 12 Co 436/2000-147 rozsudek soudnu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 6.021,50 Kč s 19% úrokem z prodlení od 8. prosince 1994 do zaplacení, zatímco ve zbytku žalobu zamítl. Rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 28. března 2001.
Uvedený rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním datovaným dne 23. května 2001 a osobně podaným u soudu prvního stupně dne 25. května 2001 a osobně podaným u soudu prvního stupně dne 25. května 2001.
Toto dovolání je opožděné.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti uvedeného zákona (t. j. přede dnem 1. ledna 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na to, že rozsudek soudu prvního stupně byl – jak již bylo uvedeno – vydán dne 17. května 1999 pak přezkoumávané rozhodnutí odvolacího soudu bylo, s přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 15 již uvedené novely občanského soudního řádu, vydáno podle dosavadních právních předpisů. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací věc projednal a rozhodl podle znění občanského soudního řádu, účinného do 31. prosince 2000 (dále jen „o.s.ř.“).
Podle ustanovení §240 odst. 1 věta první může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že posledním dnem lhůty k podání dovolání proti uvedenému rozsudku soudu druhého stupně bylo pondělí dne 30. dubna 2001 (§57 odst. 2 o.s.ř.). Jestliže však žalobkyně svoje dovolání podala až dne 25. května 2001, učinila tak opožděně. Dovolacímu soudu proto nezbylo než podané dovolání z tohoto důvodu odmítnout (§243b odst.l 4 ve spojení s §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 ve spojení s §224 odst. 1, §142 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř. za situace, když dovolatelka neměla se svým dovoláním úspěch, zatímco žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. října 2001
JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.
předseda senátu