ECLI:CZ:NS:2001:26.CDO.172.2001.1
sp. zn. 26 Cdo 172/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce Města H., proti žalované L. K., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 10 C 147/98, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. května 2000, č. j. 40 Co 640/99-63, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. května 2000, č. j. 40 Co 640/99-63, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Přerově (soudu prvního stupně) ze dne 16. března 1999, č. j. 10 C 147/98-27, jímž soud prvního stupně přivolil k výpovědi z nájmu "bytu č. 5 nacházejícího se v druhém podlaží domu č.p. 209 v H.", určil, že tříměsíční výpovědní lhůta počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, žalované uložil byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do 15 dnů po zajištění přístřeší a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
Žalovaná dne 19. října 2000 podala k poštovní přepravě a dne 20. října 2000 prostřednictvím pošty soudu prvního stupně doručila podání, v němž sděluje, že pokládá rozsudky soudů obou stupňů za protiprávní a krajně nespravedlivé a proto podává dovolání. V tomto podání, které s přihlédnutím k jeho obsahu (§41 odst. 2 o.s.ř.) lze považovat za dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, žalovaná (nezastoupena advokátem) vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu (potažmo i soudu prvního stupně).
Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy první (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 30. května 2000, dovolací soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále opět jen "o. s. ř.").
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná; v tomto případě musí být dovolání advokátem (zaměstnancem či členem s právnickým vzděláním) rovněž sepsáno (§241 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání rozhodnout.
V dané věci podala žalovaná dovolání, aniž byla při tomto úkonu zastoupena advokátem, a přitom nebylo tvrzeno (ani prokázáno), že by měla právnické vzdělání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 24. října 2000, č. j. 10 C 147/98-73, vyzval žalovanou, aby si ve lhůtě dvaceti dnů mimo jiné zvolila k zastupování v dovolacím řízení advokáta, a současně ji poučil ve smyslu §30 o. s. ř. o možnosti ustanovit na žádost zástupce z řad advokátů, jestliže by u ní byly naplněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Přestože toto usnesení bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 14. listopadu 2000, do současné doby nesplnila zvláštní podmínku dovolacího řízení v podobě povinného advokátního zastoupení a na uvedené usnesení ani nijak nereagovala.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. nebyl přes výzvu soudu odstraněn, dovolací soud podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věty první o. s. ř. a skutečností, že žalobci v řízení o dovolání žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalované právo, nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. února 2001
JUDr. Miroslav F e r á k, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová