Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2001, sp. zn. 26 Cdo 1913/2001 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:26.CDO.1913.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:26.CDO.1913.2001.1
sp. zn. 26 Cdo 1913/2001 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně J. B., proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu S., o zaplacení 268 455,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 295/90, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2000, č.j. 20 Co 496,497/99-264, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 1, rozsudkem ze dne 2. prosince 1998, č.j. 26 C 295/9O-209, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 14. června 1999, č.j. 26 C 295/90 - 227, zamítl žalobu na zaplacení částky 268 455,- Kč. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady státem placených nákladů tohoto řízení. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze, rozsudkem ze dne 6. dubna 2000, č.j. 20 Co 496,497/99-264, rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé potvrdil. Ve výroku o nákladech řízení jej změnil jen tak, že ve vztahu mezi účastníky se jejich náhrada žalovanému nepřiznává. Rozhodl též o nákladech odvolacího řízení. Tento rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 15.června 2000. Uvedené rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná, zastoupená opatrovnicí, dne 28. června 2000 podáním, označeným jako blanketní dovolání. Usnesením soudu I. stupně ze dne 8. srpna 2000, č.j. 26 C 295/90-274, byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 20 dnů doplnila své dovolání o náležitosti uvedené v §241 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a současně byla poučena, že v případě neodstranění vad, bude řízení zastaveno. Usnesením ze dne 25. ledna 2001, č.j. 26 C 295/90 - 274 soud prvního stupně ustanovil žalobkyni zástupce z řad advokátů ve smyslu §30 o.s.ř. Tomu pak bylo soudem zasláno již dříve zmíněné usnesení ze dne 8. srpna 2000 s výzvou k odstranění vad dovolání žalobkyně. Zásilka mu byla doručena dne 14. března 2001. Zástupce žalobkyně poté dovolání žalobkyně doplnil podáním ze dne 15. června 2001. V něm odůvodnil dovolání žalobkyně pouze tvrzením, že soud prvního stupně v řízení o této věci nerespektoval ustanovení §12 o.s.ř., neboť nereagoval na návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Pokud byl opatrovnicí žalobkyně podán návrh na postoupení věci jinému soudu, neměl Obvodní soud pro Prahu 1 ve věci rozhodovat, nýbrž měl věc postoupit ve smyslu shora uvedeného ustanovení soudu vyššímu. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil. S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád, Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal a rozhodl podle znění o.s.ř., účinného do 31. prosince 2000. Podle §241 odst. 2 o.s.ř. věta první musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání a čeho se dovolatel domáhá. Podle §241 odst. 3 o.s.ř. pak lze dovolání podat jen pro některý z těchto důvodů:a) v řízení došlo k vadám uvedeným v §237, b) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, c) rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, d) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení §43 odst. 1 o.s.ř., jež je v dovolacím řízení použitelné ve shodě s ustanovením §243c o.s.ř., předseda senátu vyzve účastníky, aby nesprávné nebo neúplné podání bylo opraveno nebo doplněno. Poučuje účastníky také, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, není-li přes výzvu předsedy senátu podání opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení zastaví. O těchto následcích musí být účastník poučen. Na výzvu k odstranění těchto vad, která obsahovala výše uvedené poučení, soudem ustanovený zástupce v podání ze dne 15. června 2001 ve své podstatě přiléhavě nereagoval, když dovolání žalobkyně zejména nedoplnil o označení konkrétního případu naplnění některého z důvodů, obsažených v ustanovení §241 odst. 3 o.s.ř. Navíc se zaměřuje pouze na rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž naznačil, v čem by tak mělo být dotčeno rozhodnutí soudu druhého stupně (§236 odst. 1 o.s.ř.). Za situace, kdy přes výzvu soudu a přes jím poskytnuté odpovídající poučení nebylo dovolání žalobkyně řádně doplněno a odůvodněno, Nejvyššímu soudu České republiky, nezbylo než dovolací řízení ve smyslu §243c o.s.ř. v souvislosti s §43 odst. 2 téhož zákona zastavit. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta práv a §151 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně sice procesně zavinila, že dovolací řízení muselo být zastaveno, avšak žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. listopadu 2001 JUDr. Pavel Pavlík, v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/29/2001
Spisová značka:26 Cdo 1913/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:26.CDO.1913.2001.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243c předpisu č. 99/1963Sb.
§43 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18