ECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.1109.2001.1
sp. zn. 28 Cdo 1109/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně J. Š., proti žalovanému Zemědělskému družstvu Š., o náhradu živého a mrtvého inventáře, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp.zn. 7 C 809/98, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.1.2001, čj. 17 Co 49/2001-46, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 1.11.2000, čj. 7 C 8O9/98-39, zastavil řízení o návrhu žalobkyně na náhradu živého a mrtvého inventáře, a to proto, že o témže návrhu je vedeno u Okresního soudu ve Znojmě řízení pod sp.zn. 7 C 1056/95. Náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.
Proti výroku o nákladech řízení se odvolal žalovaný. V odvolacím řízení pak Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 30.1.2001, čj. 17 Co 49/2001-46, tak, že výrok soudu prvního stupně o nákladech řízení změnil a uložil žalobkyni nahradit mu náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 12.400 Kč. Dále ji zavázal k zaplacení nákladů odvolacího řízení žalovaného ve výši 612,50 Kč. Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno zástupci žalovaného dne 12.2.2001, zástupci žalobkyně Mgr. B. P., advokátovi, dne 19.2.2001. Tímto dnem tedy nabylo právní moci.
Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně podáním, učiněným Okresnímu soudu ve Znojmě 13.3.2001, požádala o předání jejích tří věcí, vedených u tamního soudu, jinému soudu, na což soud prvního stupně reagoval přípisem, v němž žalobkyni sdělil, že tato věc je již pravomocně skončena. Ve dnech 28.3.2001 a 26.4.2002 došla soudu různá vyjádření žalobkyně, týkající se jejích jednání u vyšších soudů, a různých návrhů na rozšíření původní žaloby. Podle přípisu Nejvyššího soudu ze dne 21.4.2000, adresovanému žalobkyni, obrátila se žalobkyně 20.4.2001 na tento soud a zaslala mu písemné materiály, týkající se její věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp.zn. 7 C 1056/95. Tyto materiály byly odeslány Okresnímu soudu ve Znojmě k uvedené spisové značce, o čemž byla žalobkyně uvědoměna.
Dne 10.5.2001 bylo u Okresního soudu ve Znojmě osobně podáno dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu Brně sp.n. 17 Co 49/2001, v němž žalobkyně vyslovila nesouhlas s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení.Navrhla, aby toto usnesení, i rozhodnutí soudu prvního stupně, byly zrušeny, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Soud prvního stupně poté vyzval žalobkyni, aby dovolání doplnila uvedením, z jakého důvodu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, s odkazem na ustanovení §241 odst. 3 OSŘ, a předložila plnou moc svého advokáta. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala oznámením, že svého advokáta nemůže „ v tomto týdnu“ sehnat, a doplnění bude posláno poštou dodatečně.
Soud prvého stupně proto dovolání nedoručoval žalovanému a spis předložil dovolacímu soudu. Dovolací soud, i když neshledal, že by dovolání nebylo možno projednat pro vady, které hodlal odstranit soud prvního stupně, nepovažoval doručení dovolání žalovanému za potřebné, protože dovolání je opožděné ( §243b odst. 4, §209 OSŘ).
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17.zákona č.30/2000 Sb., kterým se mění zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001 ( dále jen “OSŘ“). Podle tohoto znění je lhůta k podání dovolání stanovena na jeden měsíc od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu
( §240 odst. 1 OSŘ).
Žalobkyně podala dovolání, opatřené podpisem jejího právního zástupce - advokáta - dne 10.5.2001, tedy po lhůtě k podání dovolání, která končila dne 19.3.2001. Bylo proto nutno její dovolání odmítnout jako opožděné podle ustanovení §243b odst. 4 a §217 odst. 1 písm.a) OSŘ, když její jediný přípis, podaný ve lhůtě, ( tj. návrh, aby její spory projednával jiný soud než Okresní soud ve Znojmě), nelze chápat jako nesouhlas s usnesením odvolacího soudu.
Současně dovolací soud podotýká, že i kdyby nebylo dovolání opožděné, nebylo by možno je věcně projednat proto, že směřuje jen proti výroku odvolacího soudu o nákladech řízení, což zákon vylučuje, takže je dovolání nepřípustné.
Náhrada nákladů dovolacího řízení nebyla žalobkyni uložena, i když v dovolacím řízení neuspěla, protože žalovanému, který by měl nárok na jejich náhradu ( §243b odst. 4,
§224 odst. 1, §246 odst. 2 o.s.ř.) prokazatelné náklady tohoto řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. září 2001
JUDr. Ema B a r e š o v á , v.r.
předsedkyně senátu