ECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.1517.2001.1
sp. zn. 28 Cdo 1517/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání akciové společnosti J., zastoupené advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 17.4.2001, sp.zn. 19 Co 2724/2000, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp.zn. 6 C 33/99 (žalobců 1. J. V., zastoupeného advokátem, 2. L. V., 3. A. V. a 4. J. V., zastoupených advokátem, proti žalované akciové společnosti J., o vydání nemovitostí), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání
Odůvodnění:
O žalobě žalobců, podané u soudu 12.7.1991, rozhodl posléze Okresní soud v Prachaticích rozsudkem ze 16.6.2000, čj. 6 C 33/99-307, tak, že uložil žalované akciové společnosti uzavřít se žalobci dohodu o vydání domu čp. 18 ve S., okres P., s pozemkem parc. č. 183; žalobci se naproti tomu v uvedené dohodě zavázali uhradit žalované akciové společnosti rozdíl mezi původní cenou nemovitostí a cenou po zhodnocení nemovitostí, jak bude vypočtena Ministerstvem financí ČR. Žalované a.s. J. bylo uloženo zaplatit na náhradu nákladů řízení žalobce J. V. 15.722,40 Kč a na náhradu nákladů řízení žalobců L. V., A. V. a J. V. 22.470,- Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalované akciové společnosti bylo dále uloženo zaplatit na účet Okresního soudu v Prachaticích částku 28.242,50 Kč na úhradu vyplaceného svědečného a znalečného, jakož i 500,- Kč na úhradu soudního poplatku, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
O odvolání žalované akciové společnosti proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 17.4.2000, sp.zn. 19 Co 2724/2000. Rozsudek soudu prvního stupně byl rozsudkem odvolacího soudu potvrzen a žalovanému bylo uloženo zaplatit na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích 3.880,- Kč na úhradu zálohovaného znalečného do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalované akciové společnosti J. dne 22.5.2001 a dovolání ze strany této žalované bylo proti rozsudku odvolacího soudu předáno na poště k doručení Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 20.7.2001. V dovolání bylo navrhováno, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Co do přípustnosti dovolání bylo v něm poukazováno na to, že rozsudek odvolacího soudu je rozhodnutím, které má po právní stránce zásadní význam, a jako dovolací důvod bylo uplatňováno, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem účinnosti uvedeného zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních procesních předpisů (tj. podle ustanovení občanského soudního řádu - zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.).
V přechodných ustanoveních zákona č. 30/2000 Sb. bylo také odvolacím soudům v bodě 15 (hlavy první dvanácté části citovaného zákona) uloženo, aby odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně, vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. (tj. před 1.1.2001), byla projednána a bylo o nich rozhodnuto podle dosavadních právních předpisů (tedy podle ustanovení občanského soudního řádu - zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.).
V daném případě šlo o rozsudek odvolacího soudu, který rozhodoval o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, jenž byl vydán 16.6.2000, a při projednání tohoto odvolání postupoval odvolací soud podle ustanovení občanského soudního řádu „ve znění platném do 31.12.2000\", jak sám v odůvodnění svého rozsudku uváděl.
Podle uvedených přechodných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb., která svým zněním i povahou jsou ustanoveními kogentními (ustanoveními donucující povahy), musel tedy také dovolací soud postupovat podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.
V občanském soudním řádu - v zákonu č. 99/1963 Sb. (v již citovaném znění) byla právní úprava dovolání proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu obsažena v ustanoveních §236 až §243d. Právní úprava podávání dovolání byla pak obsažena v ustanoveních §240 a §241 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.).
Podle ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu (v již uvedeném znění) mohl účastník řízení podat dovolání (pokud je tento právní předpis připouštěl - viz §236 odst. 1 téhož právního předpisu) do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni; tato lhůta byla zachována, jestliže v této lhůtě bylo dovolání podáno u odvolacího soudu nebo i u dovolacího soudu.
Vzhledem k těmto všem uvedeným ustanovením občanského soudního řádu bylo proto nutno dovolání podané žalovanou akciovou společností proti rozsudku odvolacího soudu (který nabyl právní moci dnem 23.5.2001), předané na poště k doručení soudu dne 20.7.2001, pokládat za podané po uplynutí uvedené jednoměsíční lhůty, jež byla stanovena v §241 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.).
Nezbylo tedy dovolacímu soudu než přikročit k odmítnutí dovolání žalované akciové společnosti podle ustanovení §243b odst. 4 a ustanovení §218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (v již citovaném znění), jako dovolání opožděného.
Dovolávající se akciová společnost nebyla v řízení o dovolání úspěšná. Ohledně nákladů, vynaložených žalobcem J. V. na vyjádření k dovolání uvedené dovolatelky, použil dovolací soud ve smyslu ustanovení §243b odst. 4 a §224 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.) ustanovení §150 téhož právního předpisu, umožňujícího nepřiznat náhradu nákladů řízení i v řízení úspěšnému účastníku; dovolací soud tu přihlížel k povaze projednávané právní věci i k obsahu uvedeného vyjádření k dovolání, vycházejícího v podstatě z procesních vyjádření, učiněných žalobcem J. V. již v řízení před soudy obou stupňů.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 11. září 2001
JUDr. Milan P o k o r n ý , CSc., v.r.
předseda senátu