ECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.1867.2001.1
sp. zn. 28 Cdo 1867/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Městské části P., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1) M. Ř. a 2) H. Ř., oběma zastoupeným advokátem, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 12 C 152/99, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2000, č.j. 23 Co 418/2000-55, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 21. 6. 1999 domáhala se žalobkyně uložení povinnosti žalovaným vyklidit a žalobkyni předat byt blíže popsaný v žalobě.
Obvodní soud pro Prahu 8 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 13. 3. 2000, č.j. 12 C 152/99-38, žalobě vyhověl. Dospěl k závěru, že na prvou žalovanou nepřešlo právo nájmu podle §706 odst. 1 věty první o.z. po původní nájemkyni předmětného bytu. Uzavřel, že užívá byt bez právního důvodu. Ohledně druhé žalované vzal za prokázané, že jako jediná dědička po zemřelé nájemkyni nabyla do svého vlastnictví veškeré vybavení bytu, které dosud nevyklidila.
K odvolání žalovaných Městský soud v Praze jako soud odvolací výše uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 7. 5. 2001.
Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalované dne 4. 7. 2001 dovolání, jehož přípustnost dovozovaly z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a §237 odst. 3 o.s.ř. Tvrdily existenci dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. a §241a odst. 3 o.s.ř. Navrhly zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně navrhla odmítnutí dovolání z důvodu nepřípustnosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání vycházel z ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů. O takový případ jde v posuzované věci, v níž řízení bylo zahájeno dne 21. 6. 1999. Proto je třeba aplikovat ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), jak jsou rovněž uváděna dále v tomto rozhodnutí.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnou pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.).
V této věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty jednoho měsíce od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle §243 odst. 4 o.s.ř. za použití ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití §224 odst.1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 2 o.s.ř. 50 o.s.ř. Dovolatelky neměly v dovolacím řízení úspěch, vyjádření žalobkyně však nelze podřadit pod účelný úkon právní služby vzhledem k tam uplatněným námitkám nepřípustnosti a skutečnému důvodu, pro který dovolací soud (pro opožděnost) v této věci zohlednil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. listopadu 2001
JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.
předseda senátu