ECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.1953.2001.1
sp. zn. 28 Cdo 1953/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Města B., zastoupeného advokátem, proti žalovanému ing. J. S., zastoupenému advokátem, o vyklizení bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 53 C 123/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2001, č.j. 19 Co 247/2001-50, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou dne 17. 5. 2000 u Městského soudu v Brně domáhal se žalobce uložení povinnosti žalovanému vyklidit byt blíže uvedený v petitu žaloby. Městský soud v Brně jako soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 4. 2001, č.j. 53 C 123/2000-45, připustil, aby do řízení na straně žalovaného přistoupila R. S. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně jako soud odvolací výše uvedeným usnesením potvrdil usnesení soudu I. stupně. Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 9. 7. 2001.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce dne 22., 8. 2001 dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o.s.ř., když jde o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o přistoupení dalšího účastníka. Tvrdil existenci dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., když rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí prvoinstančního soudu, spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání vycházel z ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů. O takový případ jde v posuzované věci, v níž řízení bylo zahájeno dne 17. 5. 2000. Proto je třeba aplikovat ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), jak jsou rovněž uváděna dále v tomto rozhodnutí.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnou pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.).
V této věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty jednoho měsíce od právní moci usnesení odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle §243 odst. 4 o.s.ř. za použití ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití §224 odst.1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 2 o.s.ř. 50 o.s.ř. Žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením zřejmě žádné náklady řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. listopadu 2001
JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.
předseda senátu