Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.03.2001, sp. zn. 28 Cdo 369/2001 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.369.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.369.2001.1
sp. zn. 28 Cdo 369/2001 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl o dovolání S. S., zast. advokátem, podaném proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. září 2000, sp. zn. 5 Co 1691/2000 (v právní věci žalobkyně S. S. - i jako právní nástupkyně původní spolužalobkyně E. S., zast. advokátem, proti žalovanému L. Č. r., s.p. H. K., zast. advokátem, o uzavření dohody o vydání nemovitosti vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp.zn. 4 C 866/95), takto: Zrušuje se usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. září 2000, sp. zn. 5 Co 1691/2000 a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Českém Krumlově usnesením ze dne 28. března 2000 pod čj. 4 C 866/95-27 s odvoláním na ustanovení §111 odst. 3 o.s.ř. zastavil předmětné řízení, neboť ve lhůtě jednoho roku nebyl podán návrh na pokračování v řízení přerušeném dne 9. 3. 1999 dle dikce §110 o.s.ř. Právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků. Proti tomuto usnesení se včas odvolala žalobkyně S. S., a to zároveň se sdělením, že původní spolužalobkyně E. S. dne 15. 8. 1999 zemřela. V dalším svém podání S. S. doložila, že je jediným právním nástupcem své zemřelé matky E. S. Žalobkyně vytýká rozhodnutí soudu prvního stupně nesprávnost, když dovozuje, že mělo být postupováno podle §107 o.s.ř. Jde o majetkovou věc, soud tedy měl – i bez návrhu - pokračovat v řízení s dědici zemřelého účastníka. K tomuto odvolání se věcí zabýval Krajský soud v Českých Budějovicích, který usnesením ze dne 5. září 2000 pod čj. 5 Co 1691/2000-51 rozhodnutí soudu I. instance potvrdil. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud došel k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. V odůvodnění rozhodnutí uvádí, že z ustanovení §111 odst. 3 o.s.ř. vyplývá, že soud může pokračovat v řízení přerušeném podle §110 o.s.ř. jen tehdy, jestliže je podán návrh na pokračování v řízení. Z úřední povinnosti soud pokračovat nemůže. Jestliže návrh na pokračování v řízení ze strany žádného z účastníků není podán do jednoho roku, soud musí řízení zastavit. Pochybení okresního soudu spočívající v tom, že rozhodl ve vztahu k již zemřelé osobě, nemá na věcnou správnost jeho rozhodnutí žádný vliv, protože právě odvolatelka je jedinou právní nástupkyní své zemřelé matky E. S. Původní navrhovatelka E. S. ztratila úmrtím dne 15. 8. 1999 způsobilost být účastnicí řízení a do jejich procesních práv vstoupila jediná dědička a jediná právní nástupkyně zemřelé osoby v tomto řízení – S. S., která měla možnost podat do jednoho roku jednak jako původní účastnice řízení a jednak jako právní nástupkyně návrh na pokračování v řízení. S. S. byla jako dcera o smrti své matky včas informována. Pokud nebyl o smrti E. S. informován včas její advokát, nic nebránilo podat návrh na pokračování v řízení za žijící účastnici S. S., čímž by byl podán i návrh na pokračování v řízení i v té jeho části, ve které vystupuje S. S. od smrti své matky jako její právní nástupce. Smrtí E. S. zanikla jí udělená plná moc, avšak nadále trvá plná moc udělená druhou z původně dvou navrhovatelek. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, ve kterém zpochybňuje závěry krajského soudu. Podle žalobkyně nemělo být rozhodnutí soudu prvého stupně ve vztahu k zemřelé E. S. doručeno jejímu bývalému právnímu zástupci, jehož plná moc zanikla okamžikem její smrti, nýbrž, po zjištění jejího právního nástupce, této osobě, resp. jejímu právnímu zástupci. Řádné doručení rozhodnutí je přitom jednou z podmínek jeho formální právní moci. Z ustanovení §168 odst. 2 o.s.ř. potom dovolatelka vyvozuje, že usnesení, které má nabýt absolutní právní moci, musí být doručeno všem účastníkům. K naplnění podmínek §107 o.s.ř. je ovšem nejprve potřeba zjistit, kdo je sukcesorem účastníka, jehož způsobilost být účastníkem řízení zanikla. V souladu s tímto ustanovením bylo na zvážení soudu, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo v něm pokračovat. Zjistit, kdo převzal po zemřelém účastníkovi řízení práva a povinnosti, má podle dovolatelky z úřední povinnosti soud. Vstup právního nástupce do řízení není vázán na návrh a soud o něm nevydává žádné rozhodnutí, avšak je třeba, aby se soud s otázkou procesního nástupnictví vypořádal v odůvodnění rozhodnutí, kterým se řízení končí. V případě, že soud jednal v řízení s někým, o němž není jisto, zda je právním nástupcem zemřelého účastníka, jako s někým, kdo je jeho právním nástupcem, byť by později vyšlo najevo, že taková osoba jím skutečně je, je řízení před takovým soudem postiženo vadou, která má za následek vadné rozhodnutí ve věci. Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou advokátem (§240 odst. 1 o.s.ř., §241 odst. 1 o.s.ř.), je přípustné (§237 odst. 1 písm. f) o.s.ř.) a opírá se o zákonem stanovené důvody (§241 odst. 3 písm. a), c), d) o.s.ř.). Přezkoumal proto napadené rozhodnutí v rozsahu plynoucím z podaného dovolání (§242 o.s.ř.) Protože dovolání bylo podáno proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., dovolací soud věc projednal a rozhodl na základě bodu 17 přechodných ustanovení k zákonu č. 30/2000 Sb. podle dosavadních předpisů. Po projednání věci došel dovolací soud k závěru, že dovolání žalobkyně je důvodné. Jestliže žalobkyně E. S. zemřela dne 15.8.1999, tedy v průběhu lhůty jednoho roku od přerušení řízení, kdy nastaly účinky ve smyslu §111 odst. 1 o.s.ř., potom, se zřetelem k tomu, že tato žalobkyně ztratila způsobilost být účastnicí řízení a procesní způsobilost nebylo možné, aby soud po zjištění úmrtí na základě oznámení zmocněnce druhé žalobkyně S. S. vyvodil z doběhnutí zbytku lhůty účinky podle §111 odst. 3 věty druhé o.s.ř. Na základě podaného oznámení bylo nezbytné z úřední povinnosti se zabývat právním nástupnictvím zemřelé žalobkyně, aby bylo možné vyřešit i otázku jejího procesního nástupnictví. V souvislosti s právním nástupnictvím nezůstane bez významu ani skutečnost, patrná ze samotné žaloby, že v té době obě žalobkyně uplatnily společně právo na vydání v žalobě blíže identifikovaných nemovitostí, bez upřesnění podílu, tedy každá z nich v celosti. Dnes, po smrti žalobkyně E. S. by oprávněnou byla v celosti žalobkyně S. S., prokáží-li se další skutečnosti potřebné k přiznání nároku. Z těchto důvodů dovolací soud nemohl považovat usnesení odvolacího soudu za správné a nezbylo proto, než ho podle §243b odst. 1 o.s.ř. napadené usnesení zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 28. března 2001 JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/28/2001
Spisová značka:28 Cdo 369/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.369.2001.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18