ECLI:CZ:NS:2001:29.CDO.2047.99.1
sp. zn. 29 Cdo 2047/99
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce P.G., zast. advokátem, proti žalovanému V.A. zast. advokátem, o zaplacení 1,225.089,- Kč s přísl., k dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 11. 1998, čj. 17 Co 447/98 - 210, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. 11. 1998, čj. 17 Co 447/98 - 210 potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 7. 5. 1998, čj. 9 C 769/94 - 192 v jeho výrocích I., III. a IV., v nichž soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 1,216.089,- Kč s 19% úrokem z prodlení od 1. 6. 1994 do zaplacení (výrok I.) a dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení 243.889,- Kč (výrok III.) a povinnost zaplatit České republice na nákladech řízení 108,- Kč (výrok IV.). Dále odvolací soud ve výroku IV. zamítl návrh na připuštění dovolání a ve výroku II. žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 16.750,- Kč.
Dovoláním ze dne 4. 2. 1999 žalovaný napadl výše uvedený rozsudek odvolacího soudu a zároveň navrhl i odložení jeho vykonatelnosti. Žalovaný dovoláním napadl výrok I. a II. rozsudku odvolacího soudu s tím, že dovolání je přípustné podle ust. §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř., ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.\") a bylo podáno z důvodů dle ust. §241 odst. 3 písm. c), d) o. s. ř.
V obsáhlém odůvodnění dovolání žalovaný zejména odkázal na předchozí rozhodnutí soudu prvního stupně a soudu odvolacího a tím zdůvodnil přípustnost dovolání dle ust. §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Dále žalovaný uvedl, že odvolací soud vycházel z nesprávného hodnocení důkazů, neboť dohodu ze 4. 5. 1994 považoval za dohodu o zániku závazku dle §572 odst. 2 obč. zákoníku a dále v dovolání namítal, že nedošlo k žádné dohodě o ceně provedeného díla a tato cena nebyla dohodnuta při jednání účastníků dne 25. 5. 1994 za účasti dalších osob.
Vzhledem k uvedenému proto žalovaný navrhl, aby dovolací soud zrušil výše uvedený rozsudek odvolacího soudu, včetně rozsudku soudu prvního stupně a tomuto soudu věc vrátil k dalšímu řízení.
V podání ze dne 7. 12. 1999 se k dovolání vyjádřil žalobce a zejména uvedl, že žalovaný zpočátku řízení nečinil žalovanou pohledávku spornou, jak to vyplývá z jeho vyjádření při jednání dne 10. 11. 1994, ale namítal kompenzaci svých pohledávek.
Žalobce má za to, že došlo k „rozvázání závazku\" a byla též dohodnuta cena provedeného díla.
Vzhledem k tomu žalobce navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalovaného zamítl a přiznal žalobci na náhradu nákladů řízení 8.400,- Kč.
V podání ze dne 24. 4. 2001 žalovaný dovolacímu soudu sdělil, že bere zpět dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 11. 1998, čj. 17 Co 447/98 - 210. Zároveň bylo ve shora označeném podání uvedeno, že „žalovaný a žalobce se vzdávají práva na náhradu nákladů řízení\". Podání bylo podepsáno účastníky řízení a jejich právními zástupci.
Podle §243b odst. 4 o. s. ř., ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.\"), a to s ohledem na část dvanáctou, hlavu I., bod 17 zák. č. 30/2000 Sb., podle něhož se toto dovolání projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů, vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
V posuzovaném případě bylo dovolání vzato zcela zpět, proto se dovolací řízení zastavuje.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto v souladu s dohodou účastníků tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu, neboť se jejich náhrady vzdali.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4, 2. věta o. s. ř. rozhodl tak, že dovolací řízení zastavil.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 29. května 2001
JUDr. Ing. Jan H u š e k , v. r.
předseda senátu