ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.164.2001.1
sp. zn. 29 Odo 164/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v právní věci žalobce Ing. Z.N., nar. 19. 10. 1948, podnikatele, proti žalovanému A.N., nar. 18. 1. 1942, podnikateli, zastoupenému advokátem, o vypořádání sdružení, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 7 C 238/93, k dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. listopadu 2000, čj. 15 Co 494/99 - 255, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem rozhodl Krajský soud v Ostravě, že I. Rozsudek okresního soudu se mění následovně: Podílové spoluvlastnictví účastníků k příruční pokladně, křeslu, konferenčnímu stolku, 6 ks sektorových skříní, 4 ks dřevěných židlí a 2 ks psacích stolů se zrušuje a tyto věci připadají do výlučného vlastnictví žalovaného. V části, v níž se žalobce vůči žalovanému domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k čerpadlu na vodu se žaloba zamítá. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 480.457,70 Kč s 3 % úrokem z prodlení za dobu od 31. 12. 1993 do 14. 7. 1994 a 16 % úrokem z prodlení za dobu od 15. 7. 1994 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 238.711,30 Kč s 6 % úrokem z prodlení za dobu od 8. 6. 1993 do 14. 7. 1994 a 19 % úrokem z prodlení za dobu od 15. 7. 1994 do zaplacení, a dále 6 % úrok z prodlení z částky 480.457,70 Kč za dobu od 8. 6. 1993 do 30. 12. 1993, 3 % úrok z prodlení z částky 480.457,70 Kč za dobu od 31. 12. 1993 do 14. 7. 1994 a 3 % úrok z prodlení z částky 480.457,70 Kč za dobu od 15. 7. 1994 do zaplacení, se zamítá.
Ve zbylých odstavcích výroku I. rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před soudem prvního stupně a ve výroku II. pak o nákladech odvolacího řízení.
Odvolací soud k odvolání žalovaného dospěl k závěru, že toto odvolání je zčásti důvodné. Vycházeje z výsledků dokazování a zejména ze zjištění aktiv a pasiv sdružení, v němž obě strany byly účastníky, provedl propočet nároku žalobce na vypořádání sdružení a napadený rozsudek ve výroku věci samé změnil tak, jak shora uvedeno.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný, zastoupen advokátem, dovolání, datované dnem 8. 2. 2001, které došlo soudu prvního stupně dne 2. 3. 2001, jimž napadl rozsudek v plném rozsahu.
Odvolatel je toho názoru, že „dovolání je přípustné podle ust. §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť v důsledku rozsahu změn v rozsudku odvolacího soudu došlo ke změně rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Pokud odvolací soud tento názor nesdílí, tak poukazuje i na to, že dovolání je přípustné dle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání je pak podáváno z důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. a ve svých důsledcích i z důvodu uvedeného v §241a odst. 3 o. s. ř.\"
Dovolatel také navrhl, aby dovolací soud podle §243 o. s. ř. odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Dovolatel na závěr navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil posledně jmenovanému soudu k dalšímu řízení.
Podle přechodných ustanovení v bodu 17, hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001.).
Dovolací soud se na prvním místě zabýval náležitostmi dovolání, neboť dovolání musí vykazovat zákonem stanovené obsahové a formální náležitosti (ust. §240 a §241 odst. 1 a 2 o. s. ř.), přičemž současně se musel vypořádat s otázkou, v jakém rozhodném znění občanský soudní řád dopadá na podané dovolání.
Z textu daného dovolání, jak je uvedeno shora, se podává, že dovolatel se opírá o občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2001, s tímto právním názorem však nelze souhlasit.
Pro předmětné dovolání platí podle výše cit. přechodných ustanovení občanský soudní řád ve znění účinném před 1. lednem 2001 a to platí i pro náležitosti dovolání včetně lhůty pro podání dovolání.
Podle ust. §240 odst. 1 věta první o. s. ř. v rozhodném znění účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle odstavce 2 věty první cit. ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.
Dovolatel v tomto případě dovolání podal (doporučeně k poštovní přepravě) dne 1. 3. 2001 (ve spise č.l. 272), kdežto napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 1. 2001 (č.l. 255). Dovolatel zjevně vycházel vzhledem k výše uvedenému, z dvouměsíční lhůty, toto dovolání je však se zřetelem k rozhodné zákonné úpravě, obsažené v ust. §240 odst. 1 ve znění účinném před 1. 1. 2001, opožděné.
Dovolací soud proto musel dovolání, které bylo podáno opožděně, odmítnout (ust. §218 odst. 1 písm. a) ve vazbě na ust. §243b odst. 4 o. s. ř.)
Pro odložení vykonatelnosti podle ust. §243 o. s. ř. nebyl důvod.
Vzhledem k výše uvedenému se dovolací soud již nezabýval přípustnosti a důvodností podaného dovolání.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §146 odst. 2 věta první (per analogiam) v návaznosti na §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. Žalovaný jako dovolatel procesně zavinil, že dovolání muselo být odmítnuto, žalobci pak náklady v řízení o dovolání, na jejichž náhradu by měl právo, podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný
V Brně 11. září 2001
JUDr. František F a l d y n a, CSc., v. r.
278
předseda senátu