ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.251.2001.1
sp. zn. 29 Odo 251/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně S. e. a.s., proti žalovanému Ing. J.Z., o zaplacení částky 21.724,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 17 C 97/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. května 2000, č.j. 15 Co 209/2000 - 76, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3. května 2000, č.j. 15 Co 209/2000 - 76, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 29. listopadu 1999, č.j. 17 C 97/99 - 51, jímž byl žalovaný zavázán do tří dnů od právní moci rozhodnutí zaplatit žalobkyni částku 21.724, Kč (výrok I.) a dále uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 872,- Kč (výrok II.), jelikož dospěl ke stejnému závěru jako soud prvního stupně, a to, že žalovaný je povinen, v souladu s ustanovením §835 občanského zákoníku, jako jeden ze členů sdružení„S.\", uhradit závazek tohoto sdružení vůči žalobkyni.
Podáním označeným jako „odvolání\", jež (jakkoli vadné) podle svého obsahu nemůže než být dovoláním proti rozsudku odvolacího soudu, žalovaný brojil proti tomu, že byl zavázán k zaplacení žalované částky. Jelikož při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem, soud prvního stupně jej usnesením ze dne 8. prosince 2000, č.j. 17 C 97/99-87, doručeným (jak se podává z č.l. 88, 89 a doručenky u č.l. 93) 19. prosince 2000 (uložením na poště), 26. ledna 2001 (uložením na poště) a 19. března 2001 (do vlastních rukou) vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení.
Podle bodu 17. hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.\").
Dle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř., dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění této podmínky poučen.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat - s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje - rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 a §243c o. s. ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. května 2001
JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r.
předseda senátu