ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.443.2001.1
sp. zn. 29 Odo 443/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně L.S., spol. s r. o., proti žalovanému V.S., o zaplacení částky Kč 204.576,- s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 486/99, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2001, č.j. 12 Co 40/2001 - 25, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze shora označeným usnesením odmítl jako opožděné odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. srpna 2000, č.j. 11 C 486/99 - 13.
Dovoláním datovaným 9. května 2001 a téhož dne podaným osobně u soudu prvního stupně, napadl žalovaný usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu. V dovolání uvedl, že je přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a že je podáno z důvodu obsaženého v ust. §241 odst. 3 písm. a) o. s. ř.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu.
Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí též zkoumání včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2001, pod číslem 81).
Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu podle ust. §240 odst. 1 o. s. ř. Usnesení odvolacího soudu bylo právnímu zástupci žalovaného doručeno dne 9. března 2001, jak vyplývá z doručenky na č.l. 26, přičemž tímto dnem též nabylo právní moci. Dovolání podané žalovaným osobně u soudu prvního stupně dne 9. května 2001 je tedy zjevně opožděné.
Nejvyšší soud proto podle ust. §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání jako opožděné odmítl.
Žalovaný zavinil (tím, že podal opožděné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, žalobci však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ust. §146 odst. 2 věty prvé (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2001
JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r.
předseda senátu