ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.479.2001.1
sp. zn. 29 Odo 479/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. R.Č., proti žalovanému L.D., o zaplacení částky 139.545,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 14 C 728/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. února 2001, č.j. 38 Co 143/99 - 68, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně k odvolání žalobce shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu Brno - venkov ze dne 20. 10. 1998, č.j. 14 C 728/97 - 28, kterým tento soud zamítl žalobu o zaplacení částky 139.545,- Kč s 15% úrokem z prodlení ode dne 17. 8. 1994 do zaplacení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které předal k poštovní přepravě dne 10. 5. 2001 (srov. podací razítko pošty na obálce založené ve spisu na č.l. 78).
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, neboť podle bodu 15., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, přičemž rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno dne 20. 10. 1998. Dovolací soud proto dovolání proti rozsudku odvolacího soudu projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.“).
Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí též posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2001, pod číslem 81). Podle ust. §240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném před 1. 1. 2001, účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z doručenky založené ve spisu na č.l. 70, žalobci (jeho právnímu zástupci) doručen dne 14. 3. 2001, přičemž právní moci nabyl dne 15. 3. 2001, kdy byl doručen též právnímu zástupci žalovaného. Ve smyslu ust. §57 odst. 2 o. s. ř. připadl konec jednoměsíční lhůty k podání dovolání na velikonoční neděli 15. 4. 2001, a proto posledním dnem lhůty byl nejblíže následující pracovní den, tedy úterý 17. 4. 2001. Dovolání podané žalobcem až dne 10. 5. 2001 je zjevně opožděné.
Nejvyšší soud proto podle ust. §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ust. §146 odst. 2 větou první o. s. ř. (per analogiam), ve spojení s ust. §243b odst. 4 a §224 odst. 1 o. s. ř., když žalobce z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. září 2001
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.
předsedkyně senátu