ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.580.2001.1
sp. zn. 29 Odo 580/2001-91
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně V. P. a O., spol. s r. o., proti žalované H. A., k. s., o zaplacení 425.447,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 87/97, o dovolání žalované do rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. března 2001, čj. 4 Cmo 389/99 – 74, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 7.575,- Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám zástupce žalobkyně JUDr. A.K.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 7. října 1999, čj. 30 Cm 87/97-52 v odvoláním napadených výrocích pod body I. a III., kterými soud prvního stupně uložil žalované jednak zaplatit žalobkyni 425.447,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,01 % za každý den prodlení z částky Kč 425.447,- od 26. dubna 1995 do 31. ledna 1996 ve výši 11.955,- Kč a dále 69.448,- Kč na náhradu nákladů řízení (bod I. výroku) a jednak zaplatit státu na náhradu nákladů řízení 3.345,50 Kč (bod III. výroku), a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalovaná napadla dovoláním rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu. Přípustnost dovolání spatřovala v naplnění podmínek ust. §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve znění účinném po 1. lednu 2001, za dovolací důvod označila důvod uvedený v ust. §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření poukázala na nedůvodnost podaného dovolání a navrhla, aby je dovolací soud zamítl.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu, jak zmínil v důvodech svého rozsudku.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Nejde-li o vady řízení, uvedené v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. (existence takových vad se ze spisu nepodává a dovolatelka ji ani netvrdila), je dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné pouze za podmínek stanovených v ustanovení §238 odst. 1 písm. b) a §239 odst. 1 a 2 o. s. ř.
Protože rozhodnutí soudu prvního stupně bylo v pořadí prvním rozsudkem v dané věci, není dovolání podle ust. §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přípustné.
Protože odvolací soud ve výroku svého rozsudku přípustnost dovolání nevyslovil a protože dovolatelka návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodala, není dovolání přípustné ani podle ustanovení §239 o. s. ř.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Proto je Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) odmítl jako nepřípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §146 odst. 2 věty prvé (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaná tím, že podala nepřípustné dovolání, procesně zavinila, že dovolání bylo odmítnuto. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyní sestávají z paušální sazby odměny za zastupování advokátem ve výši 7.500,- Kč, stanovené podle ust. §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky 75,- Kč na jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný navrhnout výkon rozhodnutí.
V Brně 5. listopadu 2001
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.
předsedkyně senátu