ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.673.2001.1
sp. zn. 29 Odo 673/2001- 141
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce C.C., společnosti s ručením omezeným, proti žalovanému M.K., o zaplacení částky 47.905,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 8 C 41/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. února 2001, čj. 22 Co 191/2000 – 114, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové shora označeným rozsudkem potvrdil v rozsahu napadeném odvoláním rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11. února 2000, čj. 8 C 41/97-84, tedy ve výroku, kterým tento soud zamítl žalobu co do částky 37.005,- Kč s příslušenstvím a ve výrocích o nákladech řízení a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení, včetně nákladů státu.
Dovoláním datovaným dnem 15. května 2001 a podaným k poštovní přepravě dne 28. května 2001 (srov. obálku založenou ve spise na čl. 132) napadl žalobce rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu a požadoval, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu účinném před 1. lednem 2001 – dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu.
Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí též zkoumání včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2000.
Z obsahu spisu se podává, že rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalobce dne 2. dubna 2001, přičemž tímto dnem též nabyl právní moci. Dovolání datované dne 15. května 2001 a předané žalobcem na poštu k přepravě dne 28. května 2001 je tedy zjevně opožděné.
Nejvyšší soud proto podle ustanovení §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání odmítl jako opožděné.
Žalobce zavinil (tím, že podal opožděné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, žalovanému však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ustanovením §146 odst. 2 větou prvou (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. listopadu 2001
JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r.
předseda senátu