ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.737.2001.1
sp. zn. 29 Odo 737/2001-126
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně O., a. s., se , proti žalovaným 1) V., 2) Ing. P. M., 3) Ing. J. B., o zaplacení 1,188.240,78 USD s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 50 Cm 134/2000, o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. května 2001, č. j. 9 Cmo 171/2001 - 106, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. května 2001, č. j. 9 Cmo 171/2001 - 106, potvrdil usnesení ze dne 13. prosince 2000, č. j. 50 Cm 134/2000 - 72, ve znění opravného usnesení ze dne 12. ledna 2001, č. j. 50 Cm 134/2000-79, jímž Krajský obchodní soud v Praze nevyslovil svoji věcnou a místní nepříslušnost.
Proti usnesení odvolacího soudu podala první žalovaná (podáním datovaným 24. srpna 2001 a podaným na poštu k přepravě dne 29. srpna 2001) dovolání, v němž namítá, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení, stejně jako usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“).
I přesto, že usnesení odvolacího soudu bylo vydáno 25. května 2001, je Nejvyšší soud ve shodě s posledně citovaným ustanovením povinen podle dosavadních právních předpisů projednat a rozhodnout dovolání v této věci, neboť řízení před odvolacím soudem bylo provedeno - ve shodě s body 2., 3. a 15., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. - podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001.
Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (coby součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání v této věci tak mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §240 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném před 1. lednem 2001).
Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno zástupci první žalované 4. července 2001, druhému a třetímu žalovanému bylo doručeno náhradním způsobem dne 6. července 2001 a zástupci žalobkyně dne 3. července 2001, takže právní moci nabylo 6. července 2001. Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl tedy posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 6. srpen 2001 (pondělí). Dovolání podané k poštovní přepravě až 29. srpna 2001 je tudíž zjevně opožděné (po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo ostatně i vyhotoveno).
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 4. prosince 2001
JUDr. Zdeněk Krčmář, v. r.
předseda senátu