ECLI:CZ:NS:2001:3.ND.251.2001.1
sp. zn. 3 Nd 251/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Eduarda Teschlera a soudců JUDr. Pavla Kučery a Mgr. Josefa Hendrycha v právní věci žalobce : B. S. R. spol. s r. o., se sídlem v P., zastoupené JUDr. P. V., advokátem, proti žalovanému R. H., zastoupenému opatrovníkem: T. J., o zaplacení 13.248,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu pro Prahu-východ pod sp. zn. 4 C 78/2000, o určení místní příslušnosti, takto:
U r č u j e se, že věc projedná a rozhodne o ní Okresní soud pro Prahu-východ.
Odůvodnění:
Okresní soud pro Prahu-východ usnesením ze dne 2. 7. 2001, sp. zn. 4 C 78/2000, vyslovil ve shora uvedené věci svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu, aby určil soud, který ji projedná a rozhodne. Týmž usnesením soud dále rozhodl, že se žalovanému podle §29 odst. 3 o. s. ř. ustanovuje opatrovník, a to tajemnice uvedeného soudu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) před rozhodnutím podle §11 odst. 3 o. s. ř. přezkoumal předmětný návrh, doručený mu dne 17. 9. 2001, a dospěl k následujícím závěrům.
Okresní spod pro Prahu-východ v rámci zkoumání podmínek místní příslušnosti (§105 odst. 1, §11 odst. 1 o. s. ř.) zjistil, že žalovaný v obvodu tohoto nemá bydliště a ani se zde nezdržuje. Dále zjistil, že se žalovaný nezdržuje ani v místě svého trvalého bydliště v H., a že jeho současný pobyt není znám. Uvedené skutečnosti soud ověřil všemi dostupnými prostředky (č. l. 20 - 27 spisu). Ze zprávy Městského úřadu v Holýšově přitom současně vyplývá, že nemovitost na Jiráskově tř. 67, která je evidována jako poslední trvalé bydliště a současně i jako místo podnikání žalovaného, zakoupila jiná osoba, přičemž žalovaný se tam nezdržuje již 3 - 4 roky. Dotazem na centrální evidenci obyvatel nebylo přitom zjištěno, že by žalovaný trvalé bydliště změnil a jak již bylo konstatováno, nejsou k dispozici žádné údaje, na jejichž základě by bylo možno určit místo, kde nyní žalovaný (fyzická osoba) bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat.
Je tedy zřejmé, že Okresní soud pro Prahu-východ podle kritérií uvedených v ustanoveních §84 a 85 o. s. ř. správně dovodil, že není místně příslušným soudem a dále, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze dovodit podmínky, jež by zakládaly místní příslušnost jiného soudu.
Současně je nepochybné, že předmětná věc patří do pravomoci soudů České republiky, a že podle §9 odst. 1 o. s. ř. je k řízení v prvním stupni příslušný okresní soud (věcná příslušnost).
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud za shora konstatovaného stavu podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil, že věc projedná a rozhodne o ní Okresní soud pro Prahu-východ. Při určení místně příslušného soudu vycházel Nejvyšší soud především z hlediska zásady hospodárnosti řízení a přihlédl k tomu, že shora uvedený soud, u něhož je věc v současné době vedena, se touto věcí již zabýval a rovněž v ní provedl některé úkony. Pracovníkem tohoto soudu je též opatrovník žalovaného, kterého mu soud za podmínek §29 odst. 3 o. s. ř. ustanovil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. září 2001
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler