ECLI:CZ:NS:2001:3.TVO.51.2001.1
sp. zn. 3 Tvo 51/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. dubna 2001 stížnost obžalovaného V. D., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 3. 2001, č. j. 4 Ntv 3/2001-1447, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 25/2000, a podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. rozhodl takto:
Stížnost se zamítá.
Odůvodnění:
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 3. 2001, č. j. 4 Ntv 3/2001-1447, byla podle §71 odst. 3 tr. ř. prodloužena lhůta trvání vazby obžalovaného V. D. v této trestní věci do 31. července 2001.
Obžalovaný V. D. podal proti tomuto usnesení včasnou stížnost, jejíž zdůvodnění Nejvyšší soud neobdržel.
Nezdůvodnění této stížnosti však Nejvyššímu soudu nebránilo přezkoumat z jejího podnětu podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení i řízení, jež mu předcházelo.
Z obsahu spisu vedeného v trestní věci u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 25/2000 i z napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci je zřejmé, že obžalovaný V. D. je stíhán pro trestný čin vraždy podle §219 odst. 1 tr. zák., jehož se měl dopustit v noci z 6. na 7. 4. 1999, kdy B. P., s nímž přijel osobním automobilem do lesního prostoru v k. ú. obce O., okr. B.-v., několika výstřely z přesně nezjištěné střelné zbraně ráže 7,65 mm usmrtil.
Do vazby byl obžalovaný V. D. v této trestní věci vzat z důvodu §67 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. ř. usnesením Městského soudu v Brně ze dne 21. 4. 1999, č. j. Nt 3831/99-13, s účinností od 20. 4. 1999. Dvouletá zákonná lhůta trvání této jeho vazby tedy uplyne 20. dubna letošního roku (§71 odst. 3 tr. ř.).
Obžaloba byla v této trestní věci obžalovaného V. D. podána státním zástupcem u Krajského soudu v Brně dne 16. 11. 2000, tedy zhruba po roce a půl od zahájení trestního stíhání, když delší doba přípravného řízení byla ovlivněna časově náročným opatřováním některých svědeckých výpovědí cestou mezinárodně právní pomoci.
Relativně krátce po podání obžaloby bylo o ní předsedkyní senátu Krajského soudu v Brně nařízeno hlavní líčení, které bylo opakovaně odročeno zejména z důvodu nemoci obhájkyně obžalovaného a zajištění přítomnosti nedostavivších se svědků, jejichž osobní výslech v hlavním líčení se jevil jako nezbytně nutný. Naposledy bylo takto hlavní líčení odročeno na 15. - 17. 5. t. r., kdy, s ohledem na již menší rozsah prováděného dokazování (výslech zbylých dvou svědků a čtení listin), lze předpokládat jeho skončení.
V mezidobí byl pravomocným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 3. 2001, č. j. 4 To 52/2001-1439, původní důvod vazby obžalovaného V. D. změněn na důvod podle ustanovení §67 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. (tzv. vazbu předstižnou), když vrchní soud dovodil, že obžalovaný V. D. se měl posuzovaného trestného činu vraždy podle §219 odst. 1 tr. zák. dopustit ve zkušební době podmíněného odsouzení pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově, ze dne 3. 6. 1997, č. j. 1 T 443/96-444, k úhrnnému dvouletému trestu odnětí svobody za trestný čin omezování osobní svobody podle §231 odst. 1, odst. 3 tr. zák.a další trestné činy spáchané výrazně násilným způsobem.
Nejvyšší soud shledal, že tento důvod vazby je u obžalovaného V. D. dán i v současné době. Obžalovaný se relativně krátce po svém podmíněném odsouzení za výrazně násilnou trestnou činnost měl dopustit ještě podstatně závažnějšího násilného deliktu, trestného činu vraždy podle §219 odst. 1 tr. zák., takže hrozí reálné nebezpečí, že v případě propuštění na svobodu by v této vysoce závažné brachiální delikvenci mohl pokračovat.
Důvody, pro které toto jeho trestní stíhání není možno ukončit ve dvouleté vazební lhůtě, je třeba spatřovat v obtížnosti věci, dále ve skutečnosti, že některé důkazy musely být opatřovány časově náročnou cestou mezinárodní právní pomoci, a v neposlední řadě i v nemoci obhájkyně obžalovaného a nutností vyslechnout dva z důležitých svědků, kteří se k původnímu hlavnímu líčení nedostavili. Zaviněné průtahy, ať již ve stadiu přípravného řízení, nebo v řízení před soudem prvního stupně, nelze zjistit. Důvody dosavadního neskončení tohoto trestního stíhání obžalovaného V. D. pro posuzovaný trestný čin vraždy je proto třeba považovat za „závažné\" ve smyslu §71 odst. 3 tr. ř. Pokud by byl naopak obžalovaný v tomto stadiu řízení propuštěn na svobodu, hrozí, že v násilné delikvenci by pokračoval a dosažení účelu trestního řízení tak přinejmenším podstatně ztížil (§1 odst. 1 tr. ř.). Konečně i doba, na kterou Vrchní soud v Olomouci trvání vazby obžalovaného prodloužil, se jeví jako nezbytně nutná ke skončení řízení před soudem prvního stupně.
Nejvyšší soud proto neshledal stížnost obžalovaného V. D. proti napadenému usnesení Vrchního soudu v Olomouci o prodloužení lhůty trvání jeho vazby v žádném směru důvodnou, takže jako takovou je podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. také zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustná stížnost.
V Brně dne 12. dubna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich F a s t n e r