ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.112.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 112/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) R. O., B) nezletilého A. V., zastoupeného Okresním úřadem ve V. jako opatrovníkem, proti žalovanému K. L., o určení otcovství, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 7 C 355/99, o dovolání prvé žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. srpna 2000, č.j. 44 Co 552/2000-40, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením v záhlaví označeným k odvolání prvé žalobkyně rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 19. června 2000, č.j. 7 C 355/99-34, jímž byla zamítnuta žaloba na určení žalovaného otcem nezletilého druhého žalobce a prvé žalobkyni uloženo nahradit žalovanému na nákladech řízení 1.725,- Kč a České republice - Okresnímu soudu ve Vyškově na nákladech řízení 17.483,- Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, v napadených výrocích II. a III., t.j. ve výrocích o náhradě nákladů řízení, potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala prvá žalobkyně dovolání.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první, o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytnout právní pomoc (t.j. advokátem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takovéhoto vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1, věty první a z ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podala prvá žalobkyně dovolání proti rozsudku krajského soudu, aniž by při tomto úkolu byla zastoupena advokátem a nebylo ani prokázáno, že by měla právnické vzdělání. Soud prvního stupně ji proto usnesením ze dne 6.11.2000, č.j. 7 C 355/99-50, m.j. vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání( k provedení potřebných procesních úkonů jí určil lhůtu deseti dnů a upozornil ji, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná. Přestože jí byla doručena dne 9.11.2000, dovolatelka výzvě dosud nevyhověla.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, a §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nebyl přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání prvé žalobkyně - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c a §104 odst. 2, věty třetí, o.s.ř. zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věta prvá, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. března 2001
JUDr. Karel Podolka, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Helena Lovíšková