ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.469.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 469/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl ve věci péče o nezletilou M., narozenou 18.5.1985, a nezletilého P., narozeného 14.6.1986, K., zastoupené opatrovníkem Městem O. - Úřadem městského obvodu S. O., děti matky M. K., a otce M. K., o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod spisovou zn. P 80/88, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2000, č.j. 8 Co 146/2000-285, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2000, č.j. 8 Co 146/2000-285, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2000, č.j. 8 Co 146/2000-285, bylo odvolání M. K. (dále jen otec) odmítnuto pro opožděnost dle ustanovení §218 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že podle doručenky založené ve spise otec nebyl dne 28.12.1999 zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržoval. Byl tedy poštovním doručovatelem uvědoměn o tom, že mu bude dne 29.12.1999 zásilka znovu doručena. Protože i tento nový pokus o doručení zůstal bezvýsledným, byla téhož dne písemnost uložena na poště a adresát byl o tom vyrozuměn. Třetí den ode dne uložení se v souladu s ustanovením §47 o.s.ř považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Podle odvolacího soudu je za den doručení nutno považovat 3. leden 2000, neboť poslední den úložné lhůty připadl na sobotu 1.1edna 2000. Od 4.1.2000 potom plynula 15-ti denní lhůta k podání odvolání, která skončila dnem 18.1.2000. Otec odvolání podal na poštu dne 20.1.2000, tedy po uplynutí zákonné odvolací lhůty. Za této situace odvolací soud odmítl odvolání otce jako opožděné (§218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal otec (dále jen dovolatel) dovolání, kterým navrhl zrušení citovaného usnesení a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Jeho důvodnost spatřuje v §237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř s tím, že mu postupem soudu byla odňata možnost jednat před soudem a tím mu bylo zabráněno v realizaci jeho procesního práva domáhat se ochrany práva u soudu odvolacího. Dovolatel připustil, že na adrese, na kterou mu byl rozsudek doručován, má trvalé bydliště a zdržuje se zde. Ovšem v době od 26.12.1999 do 9.1.2000 se na této adrese nezdržoval, neboť v této době trávil dovolenou u své sestry L. Z. ve S. Má za to, že z hlediska ustanovení §47 odst. 2 o.s.ř. nebyly splněny podmínky pro náhradní doručení, neboť se v místě doručení nezdržoval. Vzhledem k tomu, že nemohlo dojít k náhradnímu doručení ve smyslu §47 odst. 2 o.s.ř., je třeba mít za to, že mu předmětný rozsudek soudu prvního stupně byl doručen teprve dnem, kdy jej převzal na poště do vlastních rukou. Odvolání tedy podal včas. Nebyl proto na místě postup odvolacího soudu, kterým bylo jeho odvolání odmítnuto pro opožděnost.
Matka ani kolizní opatrovník se k dovolání nevyjádřili.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 zák. č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn občanský soudní řád (zák. č. 99/1963 Sb.), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.
Po zjištění, že dovolání je v přezkoumávané věci podané oprávněnou osobou, t.j. účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, jak to vyžaduje ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř., že je podané ve lhůtě určené ustanovením §240 odst.1 o.s.ř., splňuje formální i obsahové náležitosti dle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř., a obsahuje způsobilý dovolací důvod dle ustanovení §24l odst. 3 písm. a/ o.s.ř., se dovolací soud nejprve zabýval přípustností dovolání, protože podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání je přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolání odmítnuto (§238a odst. 1 písm. e/, §218 odst. 1 o.s.ř.).
Rozsah přezkumné pravomoci dovolacího soudu je dán ustanovením §242 odst.1, 3 o.s.ř. Podle těchto ustanovení dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém je jeho výrok napaden. Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v §237, a pokud je dovolání přípustné i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny.
Dovolání je důvodné.
Ze sdělení dovolatele i z potvrzení jeho sestry paní L. Z. vyplývá, že pobýval v jejím bydlišti ve S. ve dnech od 26. prosince 1999 do 9. ledna 2000. Znamená to, že v době, kdy mu byl doručován rozsudek soudu prvního stupně, se ve svém bydlišti nezdržoval.
Dovolatel tvrdí, že nesprávným postupem soudu při posuzování, zda mu byl řádně doručen rozsudek soudu prvního stupně, mu byla odňata možnost jednat před soudem a tím i možnost řádného projednání odvolání ( §237 odst. 1 písm f/ o.s.ř.).
Dovolatelem tvrzený důvod přípustnosti dovolání dle ustanovení §237 odst.l. písm. f/ o.s.ř , t.j. že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, který je zároveň dovolacím důvodem dle ustanovení §24l odst. 3 písm. a/ o.s.ř., nebyl v přezkoumávané věci zjištěn. Posuzování včasnosti a správnosti doručování soudního rozhodnutí je totiž otázkou skutkovou, nikoli otázkou vlastního soudního řízení.
Dovolatelův nesouhlas se závěry odvolacího soudu, je v konkrétním případě podřaditelný pod dovolací důvody podle §241 odst. 3 písm. b/ a c/ o.s.ř. Podle ustanovení §241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř. lze dovolání podat tehdy, pokud je řízení postiženo jinou (než v §237 o.s.ř. uvedenou) vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takové vadě přihlíží dovolací soud z úřední povinnosti podle §242 odst. 3 o.s.ř. Podle §241 odst. 3 písm. c/ o.s.ř. lze dále dovolání podat proto, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Podle §158 odst. 2 o.s.ř. se stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručuje účastníkům do vlastních rukou. Doručování fyzickým osobám v případech, kdy zásilku je třeba doručit do vlastních rukou adresáta, upravuje ustanovení §47 o.s.ř. Ovšem jen řádné a uvedenému ustanovení vyhovující doručení rozsudku má ten důsledek, že odvolací lhůta počne běžet osobě, které je doručováno.
Z obsahu spisu vyplývá, že dovolatel pobýval od 26. prosince 1999 do 9. ledna 2000 u své sestry paní L. Z. ve S. Znamená to, že v době, kdy mu byl doručován rozsudek soudu prvního stupně (28. a 29. prosince 1999), se ve svém bydlišti nezdržoval. Ve světle této skutečnosti skutkové závěry o náhradním doručení rozsudku soudu prvního stupně dovolateli, které učinil odvolací soud, nemohou být posouzeny jako závěry, jež vycházejí z úplného a náležitě provedeného šetření.
Jestliže tedy rozhodnutí, jímž odvolací soud odmítl odvolání podle §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., spočívá na závěrech, zatížených jinou vadou řízení ve smyslu §241 odst. 3 písm. b/) o.s.ř., jakož i důvodem podle §241 odst. 3 písm. c/ o.s.ř., nemůže být posouzeno jako správné. Proto Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst.1, 2 o.s.ř.). V něm bude odvolací soud postupovat v souladu s ustanovením §243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. března 2001
JUDr. František D u c h o ň , v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Marie Plhalová