ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.536.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 536/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele T. M., proti odpůrci J. M., o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 32 P 287/97, o dovolání odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. ledna 2000, č.j. 13 Co 1265/99-237, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání odpůrce změnil rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 17.5.1999, č.j. 32 P 287/97-165, jímž bylo od 1. září 1997 zvýšeno výživné odpůrce k tehdy nezletilému navrhovateli na 700,- Kč měsíčně, splatné k rukám matky vždy každého prvého dne následujícího měsíce předem, dlužné výživné, vyplývající ze zvýšení za dobu od 1.9.1997 do konce května 1999 v částce 6.300,- Kč bylo odpůrci uloženo zaplatit matce v měsíčních splátkách 200,- Kč s tím, že první splátka je splatná prvého dne následujícího měsíce a další vždy každého prvého dne následujícího měsíce předem pod ztrátou lhůt a výkonem rozhodnutí, a „oč bylo matkou žádáno více\" byl návrh zamítnut, tak, že výživné odpůrce se zvyšuje tak, že za dobu od 1.1.1996 do 31.1.2000 je odpůrce povinen na zvýšeném výživném doplatit 10.800,- Kč do tří dnů od doručení rozsudku k rukám matky H. Š., a počínaje dnem 1.2.2000 nadále je odpůrce povinen platit na výživu tehdy nezletilého navrhovatele částku 700,- Kč měsíčně tak, že zvýšené výživné dospělé od 1.2.2000 do konce měsíce, v němž dojde k doručení rozsudku, je splatné do tří dnů od jeho doručení, další výživné pak je splatné každého prvého dne v měsíci předem, vše k rukám matky.
Proti tomuto rozsudku podal odpůrce dovolání.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první, o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytnout právní pomoc (t.j. advokátem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takovéhoto vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1, věty první a z ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podal odpůrce dovolání proti rozsudku krajského soudu, aniž by při tomto úkolu byl zastoupen advokátem a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Soud prvního stupně jej proto usnesením ze dne 17.1.2001, č.j. 32 P 287/97-257 vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; k provedení potřebných procesních úkonů mu určil lhůtu patnácti dnů a upozornil jej, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná. Přestože mu byla doručena dne 14.2.2001, dovolatel výzvě dosud nevyhověl.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, a §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nebyl přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání odpůrce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c a §104 odst. 2, věty třetí, o.s.ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věta prvá, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. dubna 2001
JUDr. Karel Podolka, v. r
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Helena Lovíšková